Mopedy Stadion (S11, S22, S23)

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 28.03.2017

Výtah z článku na webu: www.motomagazin.cz

Historie mopedů má v Československu mnohaletou tradici. Meziválečná legislativa mopedy zvýhodňovala tím, že nemusely být registrovány a k jejich řízení nebyl potřebný řidičský průkaz, přičemž zdvihový objem byl omezen na 100 cm³. Známé z této doby jsou především motokola ČZ 76 Kaktus, ČZ 98 a Jawa Robot.

Díky vývoji motocyklových technologií vznikla po válce nová objemová třída 50 cm³ a s ní i moped Jawa 550 (přezdívaný Pionýr), který měl být nástupcem meziválečných motokol (jeho prototypová série šlapadla měla). Díky legislativním změnám v roce 1955 ale začal pionýr spadat do skupiny „malý motocykl“ a do výroby se dostal již bez pomocných šlapadel. Otázkou času tedy pouze bylo, kdy se v této objemové třídě objeví podobný stroj, který by byl jednodušší a odpovídal nové specifikaci mopedu.

Vývojem mopedu byly pověřeny dvě vývojové oddělení: Vývojové oddělení velkoprůmyslu Rokycany a Vývojové oddělení Závodů 9. května.

Vznik mopedu Stadion S11

V roce 1956 vznikl v Rokycanech pod vedením konstruktéra Sovadiny prototyp mopedu Stadion provizorně opatřený motorem Fichtel & Sachs 48 cm³. A v Závodech 9. května (Jawa) vznikl moped Jawetta opatřený motorem Jawa 551, který koncepčně vycházel z motoru Jawa 550. Oba prototypy (ještě bez obchodního názvu) byly představeny veřejnosti na II. Strojírenské výstavě v Brně téhož roku.

V období let 1956 – 1957 vzniklo zřejmě ještě několik prototypů opatřených motorem Fichtel & Sachs a taktéž i s československým motorem JAWA 552, který vznikl odvozením motoru 551 (Jawetta). Oba motory jsou až na jiný tvar bloku motoru, válce a hlavy konstrukčně shodné.

Sériová výroba mopedu Stadion byla svěřena výrobci jízdních kol Velo Stadion, národní podnik, Rakovník (později spadající pod Motor, n.p., České Budějovice) v druhém pololetí toku 1957. Motory dodával Motor, n.p., České Budějovice. Obchodní název Stadion dostal moped dle tradiční značky výrobního podniku Velo Stadion. Moped dostal označení S11.

Hlavní inovací při výrobě modelu S11 byla přední vidlice. První vyráběné série byly vybaveny jednoduchou přední vidlicí s rameny odpruženými zkrutnými pryžovými bloky. To se ale příliš neosvědčilo a přední vidlice byla později inovována vahadly, odpruženými tlačnými pružinami shodné konstrukce jako v mopedech Jawetta.

Moped Stadion S22

Moped Stadion S 22, který přibyl do výrobního programu v roce 1960 přinesl větší jízdní komfort a výkony a taktéž větší unifikaci s mopedy Jawetta. Konstrukce mopedu byla kompletně přepracována. Motor byl vybaven novým polospádovým karburátorem Jikov 2912 PS na místo typu 2912M (M znamená monoblok) a tlumičem sání. Šířka pneumatik byla zvětšena z 2″ na 2,25″.

Moped Stadion S23

Labutí písní značky Stadion byl typ S 23, který byl představen v roce 1962. Tento sportovní moped designově navazoval na typ S 22. Motor JAWA 552 byl vybaven polospádovým karburátorem Jikov 2914 PS se zvětšeným průměrem difuzéru z Ø 12 mm na Ø 14 mm, čímž bylo dosaženo zvýšení jeho výkonu. Takto mohl moped dosáhnout maximální rychlosti až 60 km/hod. Zesílení rámu příčkou nad motorem, zvětšení průměru brzd na Ø 125 mm a osazení panelu řídítek větrným štítkem bylo logickou reakcí na zvýšené jízdní výkony tohoto stroje. Malosériová výroba byla určena pouze pro vývoz, ale nemalé množství kusů se prodalo i na našem trhu v různých výprodejích (po ukončení výroby). Několik málo kusů se dostalo do rukou českých majitelů nákupem mopedů vrácených zahraničními zákazníky na reklamaci. Provedení jednotlivých kusů mopedů S23 se mohou lišit dle konkrétních požadavků odběratelů.

Výkony motorů jednotlivých modelů byly voleny tak, aby dodržely předpisy stanovené pro mopedy v zemích jejich prodeje.

Na základě direktivního rozhodnutí orgánů moci, spojeným s restrukturalizací motocyklové výroby v Československu, byla výroba mopedů v Rakovníku v roce 1964 ukončena.