• Reklama

  • Reklama

Sdílej:

Historie mopedů Babetta

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 16.11.2017

Materiály: historická fakta: Zdeno Metzker, Gustav Ulický, Internet

M 228 Babetta (1970 – 1973)

První sériově vyráběný moped z Považské Bystrice dostal jméno podle úspěšné písně „Babetta šla do světa“. Jméno, které se stalo synonymem pro mopedy po další dekády. Moped moderní konstrukce měl nízkou váhu, jednorychlostní převodovku se suchou automatickou rozběhovou spojkou. Maximální rychlost byla 40 km/h, u jednotlivých vývozních provedení se ale rychlost lišila. Moped měl jako první na světě bezkontaktní tranzistorové zapalování TRANZIMO a pyšnil se mnoha světovými patenty. Autory konstrukce byl především Gustav Ulický se svým kolektivem a J. Šafařík coby hlavní designér. K rozčarování konstruktérů i hlavního designéra si první potenciální holandský odběratel vyžádal velká 19“ kola, kvůli kterým musel být moped do výroby přepracován.

Na příkaz PZO Motokov musely nést Babetty z obchodních důvodů značku Jawa a Považské strojírny za její používání paradoxně platily Jawě 100 000 Kčs ročně. Přes počáteční obavy se moped stal velmi oblíbeným nejen u nás a stal se cenným vývozním artiklem.


M 207 Babetta (1973 – 1983)

Nový model se již vyráběl s kýženými malými 16“ koly a prodělal řadu dalších konstrukčních změn. Vyvážel se do mnoha zemí a prodával se například v západoněmeckých obchodních řetězcích Neckermann a Quelle. Verze Mofa M 207 s maximální rychlostí 25 km/h pod označením „Jawa 25 Tranzistor“ dostala v roce 1974 cenu spolkového ministra hospodářství NSR (západní Německo) „GUTE FORM“, kterou udělovala rada pro tvarování konstruktérům a designérovi. Od roku 1975 měl rám odpruženou zadní vidlici. Mopedy se montovaly v Považské Bystrici, část výroby ale byla rozložena do pobočných závodů v Rajci, Kolárově a Čalově.


M 210 Babetta (1983 – 1997)

Nový model s dvoustupňovou automatickou převodovkou se suchými spojkami a modernějším designem. Úpravy motoru pro zvýšení výkonu.


M 215 Babetta „Mofa“

Mofa rovněž vycházející z modelu M210. Motor měl ale pouze jednu rychlost, snížený výkon a maximální rychlost 25 km/h. Určen byl především pro západní trhy, kde k řízení mopedů „mofa“ nebylo vyžadováno řidičské oprávnění.


M 225 Babetta (Mokik)

Provedení mokik se startovací pákou místo pedálů. Ostatní parametry zůstaly stejné a mokik tak spadal do stejné skupiny řidičského oprávnění, jako mopedy.


Babetta M 134 Mokick Stella

Mokick (též mokik) Stella vznikl ve spolupráci s lotyšským (dřívější stát SSSR) výrobcem RMZ, který převážně malé motocykly a mopedy vyráběl od roku 1958. Podnik RMZ měl v nové postkomunistické době velké těžkosti podobně jako podnik Babetta a vzájemná spolupráce měla oběma podnikům pomoct. Výrobce RMZ vyráběl poměrně zdařilý rám malého mopedu, ale osazoval je velmi zastaralým motorem vycházejícím z historického československého motoru Stadion S11 (Jawa 552). Babetta Kolárovo naopak disponovala relativně osvědčenými dvourychlostními motory (typy 210, 225).

Podnik Babetta Kolárovo ale rychle vystřízlivěl z opojení o nadějné spolupráci. Kvalita rámů dovážených z Rigy byla velmi nízká a v Kolárově se musely pracně opravovat. Okolnosti tedy vedly k vývoji vlastního modelu Babetta 134 Stella s novým slovenským rámem.

Motor byl použit dvourychlostní Babetta M 225, který se od typu M 210 odlišoval startovací pákou místo pedálů. Díky praktickým rozměrům, po sklopení řídítek se Stella vlezla do kufru auta, a nízké ceně se mokick stal velmi populárním a ve výrobě se udržel od roku 1990 až do roku 1997, kdy byla výroba v Kolárově ukončena. V RMZ byla motocyklová výroba ukončena o rok později.

Mokik, nebo též mokick je jednostopé motorové vozidlo určené pro jednu osobu a na krátké vzdálenosti s objemem motoru do 50 cm³, bez pedálů, s tzv. „nakopávačkou“. Hlavní rozdíl proti mopedu je právě absence pedálů. Z anglického motor kick (MoKick, resp. MoKik).

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mokik