Search Results for: -bit.ly/Gemini-serodnya/feed/rss2/biografie-zdeno-metzker.html
Návody na mazání, napínání a výměnu řetězu a řetězových kol
Divili byste se jak nenamazaný a špinavý řetěz dokáže brzdit a ubírat výkon. Je potřeba ho občas vyčistit, namazat a napnout.
Napnutí řetězu
Řetěz napínáme pomocí napínacích šroubů na konci kyvné vidlice. Postupujeme následovně:Povolíme matici osy kola (nalevo) a matici rozety (napravo). Pak povolíme matice na napínacích šroubech M6.Utahováním, či povolováním šroubů posouváme kolo dopředu nebo dozadu podle potřeby. Řetěz je správně napnutý tehdy, když se s ním dá pohybovat nahoru a dolů s vůlí 2 cm. Napnutí řetězu nastavujeme pravým šroubkem, přitom nesmíme zapomenout zároveň dotahovat šroubek levý, kterým kolo vycentrujeme (aby drželo stopu s kolem předním). Po nastavení správného průhybu řetězu a vycentrování kola nejprve dotáhneme matičky M6 na nastavovacích šroubcích, pak matici (klíč 32) na rozetě a nakonec matici osy kola.
Čistění řetězu a mazání řetězu
Je-li řetěz silně zanesený, tak ho rozpojíme a vytáhneme. Naložíme řetěz do nádoby s benzínem, naftou či jiným odmašťovadlem. Odrhneme ho tvrdým štětcem nebo drátěným kartáčem a pořádně opláchneme. Poté řetěz vyndáme a necháme okapat. Nyní by bylo ideální řetěz vyvařit ve vazelíně, kterou si rozpustíte na vařiči v nějakém starém hrnci. Vazelína se takto perfektně dostane do všech ložisek řetězu. Po vychladnutí a ztuhnutí pak řetěz vytáhnete a zvenku otřete. Na řetězy je nejvhodnější vazelína A0. Pokud se vám do toho ale nechce, tak řetěz pouze namontujte a namažte vazelínou, popřípadě olejem zvenku – životnost mu ale moc nepřidáte. Samozřejmě před zpětným namontováním řetězu pořádně očistěte ozubené sekundární kolečko a věnec rozety.
- Elektrický vařič
- Roztopená vazelína
Kdy je čas na výměnu řetězu a řetězových kol?
Časem se řetěz vytahá tak že už nejde napnout napínáky, popřípadě se při otáčení kola střídavě napíná, povoluje, drhne a všelijak se naklání. Také může být jinak poškozený, například může mít vyštípané válečky nebo může být přetržený. Ve všech těchto případech je nanejvýš vhodné ho vyměnit. U většiny pionýrů je zanedbaná pravidelná údržba a na řetězové sadě to bývá nejvíc vidět (a také ještě na špatně zaběhnutých a vyběhaných válcích a spálených spojkách). Někdy jsou dokonce sjetá tak, že řetěz přeskakuje. Opotřebená ozubená kola ničí nový řetěz a platí to opačně i o řetězu, proto když budeme měnit řetěz, vyplatí se vyměnit celou řetězovou sadu (sekundární kolečko + ozubený věnec rozety + řetěz). Upozorňuji, že sponku na spojce řetězu dáváme zavřenou stranou (obloučkem) po směru otáčení, jinak hrozí, že za jízdy vyskočí a řetěz se rozepne.
Výměna sekundárního řetězového (menšího) kolečka
Na výměně malého řetězového kolečka není nic složitého. Odmontujeme pravý kryt motoru, odehneme podložku která zajišťuje matici, povolíme matici a kolečko sundáme. Při této příležitosti prostor očistíme štětečkem namočeným v benzínu a vytřeme hadrem. Je-li gufero (gumové těsnění hřídele) pod řetězovým kolečkem viditelně poškozeno nebo jestli tudy značně vytéká olej z převodovky, tak gufero vyměníme (viz článek o výměně gufer: zde). Nasadíme nové řetězové kolečko. Zajišťovací plíšek buď vyrovnáme, nebo lépe koupíme nový. Nasadíme matici a dotáhneme. Zajišťovací plíšek přihneme k hraně matice (stačí k jedné).
Výměna věnce rozety (velkého ozubeného kola)
Vymontujeme rozetu. Odvrtáme, nebo odřežeme nýty držící věnec. Nový věnec na rozetu přinýtujeme, případně (viz foto) vyřízneme do dírek věnce rozety závity a přišroubujeme na rozetu imbusovými šroubky.
Oprava náhonu rychloměru (tachometru)
Jednou z nejčastějších závad u pionýrů je nefungující tachometr. Tento nedostatek může být způsoben několika závadami, jejich řešení popisuji níže. Pro lepší orientování jsem k textu přiložil ofocenou stranu z katalogu náhradních dílů a několik názorných fotek.
Lanovod – bowden
Jestliže vám tachometr neukazuje rychlost, může to být způsobeno více závadami. Nejprve zkontrolujte, zda je dobrý bowden (lanovod). Ten je našroubovaný do tachometru a na zadním kole do náhonu, který je umístěn na rozetě. Bowden z obou stran vyšroubujte a vytáhněte. Bowdenem prochází lanko s trojúhelníkovitými konci. Jestliže lanko není nikde nijak zkřivené a nemá poničené konce a zároveň ani bowden není nikde nijak akutně poničený, tak stačí bowden promazat a použít znova. Jestliže je bowden dobrý a lanko má pouze poničené trojúhelníkové konce, dá se to teoreticky opravit. Lanko nepřenáší nijak velkou sílu, tak stačí konce lanka dobře odmastit, obalit cínem a pak zapilovat do potřebného tvaru. V případě většího poničení je vhodné koupit celý bowden i s lankem nový.
Náhon tachometru
Jestliže oprava / výměna lanovodu nepomůže, bude nejpravděpodobněji problém u náhonu. Náhon je umístěný na rozetě, na zadním kole. Abyste se k němu dostali, musíte sundat zadní kolo a rozetu. Kolo sundáte jednoduše. Vytáhnete osku (č. 11 – katalog), pak záchyt reakce brzdy a pak kolo s brzdou. Abyste sundali rozetu, musíte odšroubovat matici M27 (č. 12 – katalog) na pravé straně vidlice a vysunout osku, která ji drží. Ze sundané rozety by neměl být problém sundat náhon, jestliže ale nejde, nebojte se použít sílu. Po obvodě náhon páčte šroubovákem, dokud ho nesundáte (v tomto případě vám pak zůstane ozubené kolo naražené na rozetě).
Mezi styčnou plochou rozety, kde je umístěn náhon, a náhonem jsou dva zajišťovací kolíky (č. 4 – katalog). Tyto kolíky často chybí. Jejich kupováním se nemusíte zabývat. Bohatě stačí uříznout a opilovat nějaký hřebík, nebo lépe nějakou elektrodu na svařování (je z tvrdšího materiálu). Často tato oprava ale nestačí, jelikož bývá poničený i náhon samotný. To se za jízdy projevuje poskakováním ručičky nebo jednoduše nefunkčním rychloměrem. Postup při opravě popíši níže.
Náhon (č. 10 – katalog) je tvořený šnekovým převodem, který se při nedostatečném přimazávání vydírá. Málo kdo mu věnuje potřebnou pozornost, takže tato závada je nejčastější.
Převraťte si náhon vnitřní stranou k sobě. Po očistění nánosů bahna a zaschlé vazelíny si můžete všimnout, že po obvodu vnitřní strany je plechový kroužek (č. 13 – katalog). Ve skutečnosti jsou tyto kroužky dva (viz obrázek), jeden s širším vnějším průměrem a druhý s menším, který je vsunutý do toho prvního. Mezi těmito kroužky má být plstěný kroužek (č. 14 – katalog), který brání vniknutí nečistot (často ale chybí). Náhon nerozdělávejte tak, že byste páčili tyto kroužky, místo toho šroubovákem vypáčte celé ozubené kolo (č. 15 – katalog). Páčením toto ozubené kolo vytlačí i vnější kroužky. Hned po rozpadnutí zjistíte, jak na tom náhon je. Pravděpodobně bude mít ozubené kolo (č. 15 – katalog) po obvodu vymleté zuby, v tomto případě je nutná výměna. Vrchní šnekové ozubené kolečko (č. 21 – katalog) bývá většinou v pořádku, ale v obchodech se prodává společně s ozubeným kolem č. 15.
Výměna bronzového pouzdra (futra) v ojničním oku
Když zjistíte že pístní čep má vůli v oku ojnice, může za to vyběhané horní bronzové pouzdro (futro) ojnice. Jeho výměna není složitá. Po sundání pístu můžou nastat dvě situace. Buďto je staré futro jenom vyběhané, ale v oku ojnice drží, a musíte ho rozříznout (rozpilovat pilníčkem) nebo vylisovat, a nebo se v oku ojnice protáčí a jde volně vysunout ven. Když nastane první možnost, nové futro půjde bez úpravy natlačit do oka ojnice, ale pak ho musíte protáhnout stavitelným výstružníkem, protože nalisováním do oka se trošku smrskne a pístní čep se v něm neotáčí. Nastane-li druhá možnost, nové futro je potřeba upravit ale zase není potřeba protahovat ho výstružníkem. Mně se stala možnost č. 2, takže ji budu popisovat.
- Nářadí
- Důlčíky
- Důlčíky
- Zkouška na starém pouzdru
Na úpravu budete potřebovat: svěrák, staré futro a starý čep (na natrénování), nové futro a nový čep, kladivo a důlčik (někdo mu říká kilner). Futro navlečte na čep a upněte do svěráku, jako je to na obrázku. Jestli máte kilner s ploškou tak ho použijte, špičatý je taky dobrý, ale plochý se osvědčil víc. Do futra udělejte kilnerem po celém jeho obvodu důlky. Pozor: důlky dělejte ve dvou řadách, každá z nich při jednom okraji! Na obrázku jsem to udělal všude a to je špatně protože futro má uprostřed vevnitř drážku a důlčik by se do ní propadal.
- Temování nového pouzdra
- Natemované pouzdro
Tímhle natemováním se materiál okolo každého důlku vyvalí jakoby ven, tím se futro trošičku zvětší a ve vyčochtané ojnici se nebude protáčet. Když máme futro naklepané nalisujeme ho do ojnice. Pro nalisování dobře poslouží truhlářská svěrka.
Prostě tam svěrkou to futro nalačte, když tam je, provlečte skrz pístní čep. Měl by se volně otáčet, jestli jde ztuha a venku šel dobře a nové futro se před úpravou protáčelo tak to neřešte to si sedne.
Další důležité poznámky, které bych dodal (pajka):
- Do futra je potřeba vyvrtat ještě dvě dírky, s jejichž pomocí se maže pístní čep. Vyvrtejte je přes dírky v ojničním oku po usazení futra.
- Tahle oprava je sice možná, ale správně by se neměla dělat. Volné pouzdro je způsobeno únavou materiálu v oku ojnice. Dalším lisováním oko namáháte, problémy by to ale dělat nemělo do té doby, dokud s tím motorem nebudete chtět třeba závodit.
Válce a písty
Nové (nově vybrousené) válce nepasují přesně, jak by měly s kroužkama a písty, to je způsobeno nedokonalým opracováním (dokonaleji to zatím nejde). Kroužky jso ve válci příliš na těsno a mají příliš velké tření, proto je nutné válec a kroužky zabíhat, aby se tohle tření minimalizovalo a aby motor dobře těsnil. Po záběhu si kroužky a válec zvyknou a motor může dosahovat maximálních výkonů, aniž by se přidíral a nadměrně zahříval.
Časem se ale válec a kroužky opotřebovávají, to způsobuje horší těsnost a ta má vliv na výkon motoru. Proto se mění buďto kroužky (při menším opotřebení), nebo se dává válec na výbrus. Válec se časem vyběhá do vajíčkovitého tvaru a když je vyběhaný moc, tak už ani výměna kroužků nepomůže. Vyběhaný válec poznáte po hmatu, že má od horní hrany znatelný schůdek.
Válce se brousí (honují) tak, že se zevnitř odebere v průměru 0,25mm, vymění se píst a dají se nové kroužky. Díky ne uplně dokonalému opracování se zkoušejí písty, které se použijí… Průměr se měří posuvným měřítkem (šuplerou) a podle naměřených rozměrů se volí vhodný píst. Více o vůlích a třídách pístů v níže uvedené tabulce. Výbrusy se z pravidla dělají až do 8. výbrusu, čímž se trochu zvíší objem, což se používá jako úprava (ale také se změní časování a to má pak neblahý vliv na výkon). Zakázkově se dají udělat i výbrusy větší, ale je to drahé a hrozí prasknutí vložky.
Třída pístů | A | B | C |
---|---|---|---|
0. výbrus | 37,93–0,01 | 37,95–0,01 | 37,96–0,01 |
I. výbrus | 38,19–0,01 | 38,20–0,01 | 38,21–0,01 |
II. výbrus | 38,44–0,01 | 38,45–0,01 | 38,46–0,01 |
III. výbrus | 38,69–0,01 | 38,70–0,01 | 38,71–0,01 |
IV. výbrus | 38,94–0,01 | 38,95–0,01 | 38,96–0,01 |
Třída válce | A | B | C |
---|---|---|---|
0. výbrus | 38.000 +0,006 | 38,006 +0,005 | 38,011 +0,005 |
I. výbrus | 38,250 +0,006 | 38,256 +0,005 | 38,261 +0,005 |
II. výbrus | 38,500 +0,006 | 38,506 +0,005 | 38,511 +0,005 |
III. výbrus | 38,750 +0,006 | 38,756 +0,005 | 38,761 +0,005 |
IV. výbrus | 39,000 +0,006 | 39,006 +0,005 | 39,011 +0,005 |
Hodnoty předstihu, odtrhu, žárovek, svíček
Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 24.8.2016
Typ | Zapalování | Odtrh (mm) | Předstih (mm) | Přední žárovka | Zadní žárovka |
---|---|---|---|---|---|
Jawa 550 | alternátor 6V, 20W | 0,45 | 2,8 – 3,1 | 6V,15/15 W | 6V, 5W |
Jawa 555 | alternátor 6V, 20W | 0,45 | 2,8 – 3,1 | 6V,15/15 W | 6V, 5W |
Jawa 05 | alternátor 6V, 20W / později 3 cívkový 6V, 20W | 0,45 | 2,3 – 2,6 | 6V,15/15 W | 6V, 5W |
Jawa 20, 21, 23 | 3 cívkový alternátor 6V, 20W | 0,45 | 1,6 – 1,9 | 6V,15/15 W | 6V, 5W |
Jawa 23A, 220.100, 221.100, 223.200 | 3 cívkový alternátor 6V, 30W | 0,45 | 1,6 – 1,9 | 6V,25/25W | 6V, 5W |
Jawa 551 Jawetta, Jaweta Sport | 2 cívkový alternátor 6V, 18W | 0,40 | 2,8 – 3,1 | 6V,15/15 W | 12V, 0,25A |
Stadion S11, S22 | 2 cívkový alternátor 6V, 18W | 0,40 | 2,8 – 3,1 | 6V,15/15 W | 12V, 0,25A |
Tabulka poruch
Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 24.8.2016
Hodně užitečná tabulka, díky níž rychle přijdete na většinu poruch a zjistíte způsob jejich řešení.
Příznaky poruchy | Zjištěná porucha | Odstranění |
---|---|---|
Motor nemá správný běh | ||
Motor klepe | Motor je přehřátý | Motor nechat vychladnout a nejet na velký počet otáček |
Elektrody svíčky žhaví, špatná svíčka | Svíčku vyměnit | |
mnoho karbonu v hlavě válce | Sejmout hlavu a karbon odstranit | |
Velký předstih | Seřídit předstih natočením nosníku přerušovače | |
Tlumič výfuku zanesen | Tlumič výfuku sejmout, rozebrat a vyčistit | |
Motor vynechává (správná jiskra) | Voda nebo olej v karburátoru | Karburátor vyčistit |
V karburátoru dochází palivo | Otevřít palivový kohout, přepustit zásobu paliva, doplnit směs, prohlédnout přívodní potrubí | |
Chudá směs | Seřídit karburátor | |
Špatně namíchaná směs paliva a oleje | Směs před nalitím do nádrže na palivo dobře promísit | |
Motor vynechává (nepravidelná jiskra) | Nevhodná svíčka | Svíčku vyměnit |
Zaolejovaná svíčka | Svíčku vyjmout a očistit | |
Velká vzdálenost elektrody svíčky | Vzdálenost elektrod seřídit přihnutím asi na 0,5 mm | |
Znečištěné doteky přerušovače | Doteky očistit hadříkem namočeným v benzinu | |
Špatně nastavené doteky přerušovače | Vzdálenost doteků seřídit asi na 0,45 mm | |
Občasný zkrat kabelu na hmotu | Kabel omotat izolační páskou nebo vyměnit | |
Občasný zkrat kabelu na válec | Obalit kabel izolační páskou a nejraději vyměnit | |
Motor trvale nemá dostatečný výkon | Mnoho usazeného karbonu ve válci, hlavě, výfukových průchodech a tlumičích výfuku | Sejmout hlavu, vlec, popř. i výfukové potrubí a odstranit karbon |
Částečně ucpaný přívod paliva | Odmontovat potrubí a vyčistit je. Seřídit vzdálenost doteků přerušovače a předstih | |
Neseřízený karburátor (špatná směs) | Seřídit běh naprázdno, polohu jehly a vyčistit čistič vzduchu. | |
Ucpané tlumiče výfuku | Tlumiče výfuku rozebrat a usazený karbon odstranit | |
Opotřebovaný vnitřek válce a píst | Pořídit nový výbrus, nový píst a kroužky | |
Motor nasává falešný vzduch (poloviny skříní nebo hrdlo karburátoru netěsní) | Poloviny skříní oddělit (rozpůlit motor), dotykové plochy očistit, nanést těsnící hmotu a pevně smontovat. Těsnění pod hrdlem karburátoru vyměnit, popřípadě vyměnit i šrouby, které nedokáží pevně hrdlo uchytit | |
Motor chvílemi nemá dostatečný výkon | Částečně ucpaný přívod paliva a čistič | Přívod paliva nebo čistič vyčistit |
Lanko plynu vázne | Lanko promazat nebo vyměnit | |
Přehřátý motor | Motor nechat vychladnout a udržovat při malém počtu otáček | |
Vadná svíčka | Svíčku vyměnit | |
Motor nelze roztočit, nebo se zastavil | ||
– karburátor lze přeplavit – karburátor je v pořádku – motor má kompresi – svíčka dává jiskru |
Přehřátý motor | Motor nechat vychladnout a udržovat jej při malém počtu otáček |
Nedostatečné mazání | Dbát, aby olej byl vždy s palivem dobře promíšen a ve správném poměru | |
Lanko ke karburátoru je přetrženo | Lanko vyměnit | |
Špatné těsnění mezi karburátorem a válcem | Těsnění vyměnit | |
– karburátor lze přeplavit – karburátor je v pořádku – motor má kompresi – svíčka nedává jiskru – na konci kabelu je jiskra |
Zaolejovaná svíčka | Svíčku vyjmout a vyčistit |
Porušená izolace svíčky | Svíčku vyměnit | |
Zkrat mezi elektrodami svíčky | Elektrody oddálit na vzdálenost asi 0,5 mm | |
velká vzdálenost elektrod svíčky | Elektrody přiblížit na vzdálenost asi 0,5 mm | |
– karburátor lze přeplavit – karburátor je v pořádku – motor má kompresi – svíčka nedává jiskru – na konci kabelu není jiskra |
Vypínač nastavený do polohy „vypnuto“ | Vypínač natočit do správné polohy |
Porušená zapalovací cívka | Vyměnit zapalovací cívku | |
Nečisté doteky přerušovače | Očistit doteky hadříkem namočeným v benzinu | |
Vadné doteky přerušovače | Doteky opravit nebo vyměnit | |
Kabel zapalování je přetržen nebo uvolněn | Kabel vyměnit nebo spojit a izolovat izolační páskou a co nejdříve nahradit novým | |
Spálená izolace kabelu | Kabel omotat izolační páskou a co nejdříve vyměnit | |
Porušený kondenzátor | Vyměnit za nový | |
Porušená izolace vinutí cívek zapalování (magneta) | Vyměnit cívky | |
Voda v přerušovači | Vodu vyfouknout, opatrně vytřít nebo nechat vyschnout | |
– karburátor lze přeplavit – karburátor je v pořádku – svíčka dává jiskru – motor nemá kompresi |
Zlomený pístní kroužek | Sejmout kroužek s pístu a nahradit novým |
Zapečený pístní kroužek | Sejmout kroužek, očistit ho, vyčistit drážky v pístu a znova kroužek nasadit | |
Těsnění pod svíčkou propouští, popř. špatný závit pro svíčku v hlavě | Těsnění nahradit novým, vyměnit hlavu nebo vyvložkovat závit | |
karburátor nelze přeplavit | V nádrži není palivo | Zkusit motocykl nahnout na stranu kohoutku a přepustit palivo z druhé části nádrže a co nejrychleji doplnit |
Palivový kohout v přívodním potrubí je uzavřen | Palivový kohout otevřít | |
Ucpaný čistič paliva nad kohoutem nebo ucpaný kohout | Palivový kohout vyšroubovat a vyčistit čistič, rozebrat kohout a vyčistit | |
Ucpané potrubí nebo sítko v karburátoru | Potrubí sejmout a profouknout, karburátor vyjmout, trysky vymontovat a vyčistit. | |
Ucpaná dírka ve víčku plnícího otvoru benzínové nádržky na palivo, popřípadě ucpaný odvzdušňovací labyrint nádrže | Odvzdušňovací otvor ve víčku vyčistit, labyrint vyčistit |
Výroba laděného výfuku Jawa 05, 20 (21, 23)
Autor: Ing. Malý (maly.engineering@iol.cz)
Vložil: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 24.8.2016
Výfuk je kombinací návrhů pana Krejbicha a pana Dobrého (starší články ze Světa Motorů) a jeho rozměry jsou tedy počítané k upravenému motoru Jawa 05 (vhodný je ale i pro typ Jawa 20).
Výroba výfuku
Výfuk se skládá z části „výkonové“ a z části „tlumící“. Princip spočívá v tom, že po „vsi“ se jezdí s tlumením a za „vsí“, u lesa na „trati“, se tlumení odšroubuje (cca 5 vteřin – s rukavicemi!!!) a je to „střelba“. Montážní body výfuku jsem zachoval sériové (Jawa 23 Mustang). Dle mého vlastního úsudku je hlučnost s tímto výfukem prakticky stejná jako se sériovým tlumičem a výkon o trochu lepší; „testováno“ do „zkušebního“ kopce. Po odšroubování tlumící části (viz výše) se ovšem charakteristika motoru dost změní a tam, kde fichtl končí, se objeví ty správné rezonance. Bylo to ježděno na originálním objemu, tak na 8. výbrusu (56 cm3). Podle mého by to chtělo ještě o trochu větší průměr difuzoru karburátoru k dosažení té „správné“ úrovně, ale tomu se už asi nebudeme věnovat, protože kluk už teď drtí moji DT 125R a na fichtla už nemá jaksi čas.
- Výroba prvního dílu:
Výroba začíná stočením dvou vystřižených plechových dílů do kuželů (rozvinuté tvary plechů přiloženy; možno vystřihnout, vypálit laserem nebo řezat vodou). Toto byl relativně nejnáročnější bod výroby, protože se nepodařilo sehnat zakružovačku na tak malý průměr. Dělalo se to na kusu kulatiny dřevěnou paličkou a bylo to dost časově náročné. Oba kužele se svaří TIGem nebo autogenem k sobě (doporučuji „měkký“ plamen, aby se plechy nepoškodily). Přivaříme koncovou trubku Tr 25×22. Dbáme na souosost dílů. Nasadíme vyztužovací dýnko do vzdálenosti cca 60 mm a přibodujeme k trubce. Dále na konec trubky přivaříme závitové jádro M32×1,5. Výrobu ukončíme navařením krycí válcové části opět stočené z plechu. Tady už to jde lépe, protože vnitřní průměr krycí části je cca 68 mm (nezapomenout přibodovat vyztužující dýnko ke krycí válcové části). Už zbývá pouze přivařit vstupní hrdlo a montážní patky na motocykl. Po zkušenostech bych doporučoval tyto montážní patky „heftovat“ až na motocyklu, vyhnete se tak případným montážním problémům, že to nepasuje. - Výroba druhého dílu:
Při výrobě druhého dílu je relativně nejnáročnější výroba pozice číslo 1, což je soustružený a frézovaný díl. Do tohoto dílu zavaříme dvě trubky Tr 14×12 s vyvrtanými otvory. Další dvě díry zůstanou volné pro zpětný průchod plynů. Na trubky nasadíme dýnko pozice č. 2 a „přiheftujeme“. Pak nasadíme krycí válcovou část (stejné průměry jako u prvního dílu, jen jiná délka). Výrobu ukončíme přivařením koncového dýnka ke krycí válcové části a oběma trubkám.
Materiál na celý výfuk je ocelový plech tloušťky 1 mm a pár trubek. Jakost materiálu je 11 353, 11 373 nebo 11 523. Musí (nebo mělo by mít) tu trojku na konci, protože ta značí dobře svařitelný materiál. Toto označení materiálu se týká i soustružených a frézovaných dílů. Tvrdší materiál 11 523 ale spíš nedoporučuji, bude se hůř zakružovat. Pokud se nesežene stejné materiálové značení pro všechny díly je možno to i libovolně zaměňovat, hlavně když je to dobře svařitelné (tzn. trojka na konci).
Povrchová úprava nějaká žáruvzdorná barva (třeba stříbřenka na kamna, zinko-hliníkový sprej), normální barva se spálí a nevydrží teplotní „šoky“, například průjezd brodem.
Největší výhodu spatřuji v dvojdílném řešení. Dnešní doba není nakloněna hlučným strojům (jak stárnu, tak se připojuji), ale je možnost jezdit „laďák“ někde na odlehlejším místě, kde to nikomu nevadí. Je to takové řešení, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. A fakt to nejede blbě i s tím tlumením. V žádném případě to není horší než série. Měl jsem původně strach, že se zadní tlumící díl bude samovolně povolovat, ale drží dobře. Na druhou stranu i po třítýdenním ježdění s tlumením to jde povolit (takže žádný velký karbon – jezdíme ovšem Shell olej, ne M2T). Mějte se fajn a hodně úspěchů.
Ing. Malý
Soubory schémat:
Popis | Velikost | Formát |
---|---|---|
Výkresy nakreslené v AutoCADu 2002 (zabaleno v ZIPu) | 1,7 MB | DWG |
Výkresy převedené do formátu PDF (zabaleno v ZIPu) | 194 KB | |
Výkresy převedené do formátu PNG (zabaleno v ZIPu) | 125 KB | PNG |
- Laděný rezonanční výfuk Jawa 50
- Laděný rezonanční výfuk – koncovka
- Laděný rezonanční výfuk Jawa 50 bez tlumící koncovky
- Laděný rezonanční výfuk – bez tlumící koncovky
Vztahy a programy pro výpočet rezonančního výfuku
Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 22.6.2017
Výpočet rezonančního výfuku pro dvoutakt je už přeci jen jakási „vyšší dívčí“. Jeden krok je výpočet základních teoretických rozměrů, druhý krok pokročilé výpočty s pomocí náročného software a třetí věcí je výroba několika variant výfuku a jejich testování na motoru připojeném k měřícímu zařízení (motorové brzdě). Nic jednoduchého. Pro laické úpravy jsou dostupné vztahy a programy pro výpočet rezonátoru. Pokusím se nějaké výpočty trochu přiblížit…
Program na webu:
https://www.underdogsracing.com/fospipe/
Vstupní data a výpočet
Vrtání a zdvih jsou dané konstrukcí motoru.Cílové otáčky je vhodné zvolit někde mezi maximálním kroutícím momentem a maximálním výkonem. V případě sériového pionýra mezi 5500 ot. a 6500 ot.
Cílový výkon. Jaký výkon může motor (odhadem) ve zvolených otáčkách mít (nižší než maximální).
Rychlost vlny výfukových plynů má nastavenou výchozí hodnotu 550 m/s, pokud se ale funkce výfuku bude projevovat při příliš nízkých nebo vysokých otáčkách, měla by se hodnota upravit. Příliš vysoké otáčky znamenají, že je výfukové potrubí chladnější, než očekáváte (zvyšte hodnotu rychlosti vlny). Pokud se efekt rezonance projeví při příliš nízkých otáčkách, je vaše potrubí teplejší a hodnotu rychlosti vlny to bude chtít zmenšit.
Trvání výfuku. Je potřeba přepočítat délku otevření výfukového kanálu na stupně. Parametr můžete spočítat dvěma způsoby:
- Použitím nějakého CAD programu, kde si nakreslíte pozici pístu (a hlavně ojnice), kdy je výfukový kanál právě zavřen. Pak si vytvoříte úsečku mezi pomyslnou osou rotací klikové hřídele a osou spodního čepu ojnice. Mezi úsečkou a rovinou (kdy by ojnice byla v nejnižším bodě vůči válci) můžete změřit úhel. Délka otevření výfuku je ale dvojnásobkem změřeného úhlu (píst jde do dolní úvrati a pak se vrací).
- Výpočtem podle vztahu níže, který doplňuji i názorným výpočtem:
Základní rozměry (hodnoty): | ||
---|---|---|
Zdvih | Z= | 44,0 mm |
Délka ojnice | L= | 100,0 mm |
Vzdálenost od horní hrany válce po horní hranu výfukového kanálu | E= | 29,5 mm |
Vypočítané hodnoty: | ||
Polovina zdvihu (Z/2) | R= | 22,0 mm |
Rozdíl zdvihu a výšky válce, tj.=> hrana válce – hrana pístu při horní úvrati (HÚ) | C= | 0 mm |
Součet T = R+L+C-E=22+100+0-29,5 | T= | 92,5 |

Vztah pro výpočet délky trvání výfuku (časování)

Příklad výpočtu délky trvání výfuku
Tento program počítá výfukové koleno s proměnlivým průměrem
Nepředpokládám ale, že byste takové koleno vyráběli. Výhoda programu je rychlý výsledek a snadné porovnávání různých variant. Pro ruční výpočet rozměrů s trubkou místo proměnlivého kolena vkládám následující vztahy:

Vztahy pro výpočet výfuku i s hladkým kolenem
Další dokumenty a programy
Vztahy jsou opsané ze zahraničních publikací a doplněny jsou (orientačním!) překladem. Za správnost všech vzorců a výpočtů neručím.
vztahy-pro-vypocet-rezonancniho-vyfuku.pdf – dokument v Angličtině + orientační překlad
ExhaustCalculator2.zip – program pro výpočet rezonančního výfuku (údajně s chybami)
https://www.mh-aerotools.de/airfoils/javapipe_en.htm – výpočty údajně vhodné spíš pro malé RC motory
Laděné rezonanční výfuky Hikone
Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 27.7.2017
Výfuky Hikone byly zkonstruované a vyrobené pro italské skútry (mnoho typů). Pravděpodobně ale výrobci nevyšla zakázka a obrovské množství těchto výfuků bylo u nás k dostání „za hubičku“ téměř na každém rohu. Díky nízké ceně a atraktivnímu sportovnímu vzhledu je hodně lidí kupovalo a upravovalo pro své pionýry. Výfuky Hikone ale byly navrženy pro vysokootáčkové padesátky a sériovým pionýrům vždy výkon spíš ubraly. Někteří ladiči ale umí výfuky Hikone upravit, aby s upravenými motory Jawa 50 spolupracovaly, jak mají.
Nabídka snadno přizpůsobitelných typů se rychle zužovala, až v prodeji zůstaly spíše nevhodná provedení. Zhruba v letech 2000 až 2010 byl pojem Hikone jakýmsi fenoménem a kluci těmito výfuky „zvšovali“ atraktivitu (tehdy ještě téměř bezcenných) pionýrů. I dnes se dají výfuky Hikone pořídit, sáhnou po nich ale spíše ti, kteří ví co a jak. Jak už jsem psal, standardnímu pionýrovi to vždy výkon akorát ubere.
Kompresní poměr
Autor: Miroslav Stejskal (https://www.ms50.cz)
Vložil: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 23.8.2016
Stupeň komprese má přímý vliv na účinnost a dosažený výkon, ovšem nárůst není lineární, nejdříve hodnota účinnosti rychle stoupá s kompresním poměrem, později ostrý nárůst plynule přejde jen do pomalu se zvyšující přímky. Od hodnoty 4:1 do 12:1 (rozdíl 8) se zvýší účinnost tepelného oběhu ze 40 na 64 %, ale od 12:1 do 20:1 (také rozdíl 8) se zvýší účinnost jen o dalších 6 %. Proto rozumně použitelná hranice komprese je asi 12:1, při dalším zvyšování začíná převládat nepříznivý vliv ztrát z vysokých tlaků nad ziskem z účinnosti, dále hrozí nebezpečí samovznícení paliva kompresním teplem v jiný okamžik, než je určeno zapalováním. Pro běžný provoz i sportovní úpravy se nepoužívají hodnoty vyšší než asi 10,5:1, potom začíná být hoření tvrdé a pro silniční provoz nevhodné. Kompresní poměr patří k důležitým konstrukčním veličinám motoru a udává se vždy, protože se dá usuzovat na oktanový nárok paliva i bez doporučení výrobce. Obecně se pro sériové motory dá říct, že co stupeň komprese, to 9 – 10 oktanů. Každopádně na vznik detonací má vliv ještě několik jiných činitelů – otáčky motoru, vlhkost vzduchu, obsah kyslíku ve vzduchu, teplota vzduchu, tvar spalovacího prostoru atd. Proto různé motory při stejných kompresních poměrech mají odlišný oktanový nárok.
Vyšší stupeň komprese zmenšuje objem spalovacího prostoru, čímž se zmenšuje i jeho ochlazovací plocha, a tím také tepelné ztráty. Menší kompresní prostor znamená menší zbytek spálených plynů, které ve válci zůstanou, což má příznivý vliv na výkon motoru. V malém kompresním prostoru jsou částice paliva se vzduchem silně stlačeny a dobře promíchány. Kromě toho se kapičky paliva zplyňují, takže hoření je dokonalejší a rychlejší. Zvýšením stupně komprese se značně zvýší výkon motoru, sníží se měrná spotřeba paliva. Velké zvýšení kompresního poměru už přináší podstatně menší zlepšení. Zvyšování kompresního poměru je omezeno detonačním spalováním, popřípadě samovznícením zápalné směsi, které nastává při teplotě asi 550 °C. Při větších kompresních poměrech se namáhá nadměrně klikové ústrojí a jeho životnost velmi rychle klesá a také je možnost deformace ojnice.