• Reklama

Jawa 555 – pražský prototyp

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 16.6.2016

Rozdíly motoru Jawa 550 se šlapátky

Rozdíly motoru se šlapátky

Prototyp byl zkonstruován Vývojem motorových vozidel (VMV) v Závodech 9. Května n.p. (Jawa) v Praze Pankráci („Na Zelené Lišce“), avšak do výroby se nedostal. Posloužil pouze jako předloha pro pracovníky Považských strojíren, kteří byli autory konstrukce nového modelu.Datovat dobu vzniku této (pražské) prototypové studie není úplně snadné. Vývoj pionýra „Na Zelené Lišce“ kontinuálně pokračoval i po předání prvního prototypu pionýra (Jawa 359) do Považských strojíren. Od začátku se totiž Jawa snažila konstrukční invence výrobního závodu na Slovensku spíše odmítat a veškerý vývoj za každou cenu zachovat v Praze. Pravděpodobně tak již na přelomu let 1956 a 1957 vzniklo několik nových prototypů, které byly v roce 1957 prezentovány. Prototypová studie skútrů byla nakonec zamítnuta, ale vzhledový „facelift“ stávajícího modelu dostal zelenou. První fotky upravené Jawy 550 s novou celistvou karoserií se objevily ve čtvrtém čísle časopisu Svět Motorů v únoru 1957.

Celá karoserie byla sklolaminátová, přední blatník tvarově připomínal blatník velké Jawy („kývačky“), zadní jednodílný blatník tvořil zároveň krytování velké části motocyklu. Koncové plechové světlo se sklíčkem bylo použito rovněž z „kývačky“.

Kola byla stejná jak u předešlého typu Jawa 550, měla „půlbubnové“ brzdy a nebyla vzájemně zaměnitelná. Ráfky byly s červeně lakovaným pruhem uprostřed, odděleným od chromovaných krajů zlatými linkami. Zadní brzda byla ovládána ocelovým táhlem stejně jak u předešlého typu.

Řídítka byla staršího provedení, tzv. „vlaštovky“. Prototyp stejně jako předešlý model postrádal tachometr. Elektroinstalace byla beze změn, včetně 4,5V houkačky s vlastní baterií umístěnou v úložném prostoru pod sedadlem.

Dobový prospekt s pražským prototypem Jawy 555

Dobový prospekt s pražským prototypem Jawy 555

Pražští konstruktéři se pravděpodobně nechtěli vzdát své původní koncepce, kdy byl prototyp prvního pionýra konstruován jako moped se šlapátky, proto nový prototyp se slovenskou verzí motoru (s nožním řazením a startovací pákou), zkušebně osadili i motorem původní konstrukce se šlapátky. Z fotek je patrné, že se jednalo o tentýž motocykl. Motor se šlapátky se lišil jednou hřídelí a převodovým kolečkem, jinými víky a upraveným odlitkem pravé poloviny skříně. Mechanismus pedálů bylo možné na pravé straně propojit táhlem se zadní brzdou, která se ovládala šlápnutím dozadu. Řazení bylo nejlspíš uvažováno ruční, otočnou rukojetí na levé straně řídítek. V hodně zemích byly v té době malé motocykly se šlapátky legislativně zvýhodněny a výrobní odlišnosti byly malé, dalo se tedy o této variantě uvažovat jako o dobrém vývozním artiklu. Souběžně s novým modelem pionýra byl v Praze vyvíjen i nový moped Jawa 551 Jawetta, u kterého konstruktéři plně zužitkovali zkušenosti s vývojem „šlapátkového“ pionýra. Žádný sériově vyráběný pionýr ale nakonec šlapátka neměl, místo toho se Jawě podařilo prosadit výrobu pokrokového mopedu Jawetta. Šlapátkový pionýr tak provždy zůstal jen konceptem.


Jawa 555 – slovenský prototyp

Výroba slovenského prototypu Jawy 555

Výroba slovenského prototypu Jawy 555

Prototyp vyvinutý v Praze se fyzicky do Považské Bystrice pravděpodobně ani nedostal (nebo opožděně), tak se zpracování nového modelu s vervou zhostili slovenští konstruktéři. V Považské Bystrici byly vyrobeny celkem tři kusy nového prototypu, které byly představeny na brněnském strojařském veletrhu v září roku 1957 (společně s prototypem nového skútru Manet 100 vlastní konstrukce). Nové prototypy měly vzhledově mnohem líp zpracovanou sklolaminátovou karoserií (autorem byl Alojz Vačko), která se předloze podobala jen vzdáleně. Zadní blatník měl elegantněji provedený výkroj kolem kola a estetičtější delší prolisy, rozšiřující se na koncích do tvaru trojúhelníků, lemované zlatou linkou. Přední laminátový blatník již nenapodoboval tvar „kývačky“, ale byl subtilnější a nepůsobil na malém motocyklu tak neohrabaně. Konstruktéři po vzoru upravili podsedlový rám, navíc ale doplnili druhou vinutou pružinu pro zvýšení nosnosti motocyklu. Prototypy dostaly nová (vzájemně zaměnitelná) chromovaná kola s plnými náboji a novými účinnějšími brzdami. Rozeta již nebyla součástí kola a při jeho výměně nebylo potřeba sundávat a znovu napínat řetěz. Spojení rozety a náboje kola bylo provedeno třemi kolíky zabírajícími přes tři gumové bloky. Náboje kol i rozeta byly konstrukčním dílem Považských strojíren. Nová řídítka již nebyla svařovaná, ale měla jednoduchý, lehce zahnutý tvar a uchycená byla v hliníkovém kloubu („představci“) na ocelové trubce (dílo Alfréda Jandušíka).

Vystavený prototyp Jawy 555 na veletrhu v Brně (foto Z. Metzker)

Vystavený prototyp Jawy 555 na veletrhu v Brně (foto Z. Metzker)

Pražská předloha se motorově od doposud vyráběného modelu Jawa 550 nijak nelišila. Konstruktéři závodu ale do výroby připravili nový motor se zvýšeným výkonem. Rekonstruováno bylo uložení klikové hřídele, byla zvýšená komprese hlavy motoru, upravené časování válce a byl použit karburátor Jikov 2914HZ s 14mm difuzorem, který se od 1.1.1958 montoval již na model Jawa 550. Namísto bateriemi napájené houkačky byl použitý bzučák na střídavý proud, umístěný místo houkačky v prostoru pod nádrží. Zdroj proudu („magneto“) zůstal u prototypů beze změn a jeho rekonstruovaná verze se objevila až při výrobě nového modelu. Slovenské prototypy již měly tachometry PAL, poháněné bowdenem od šnekového soukolí na náboji zadní rozety.Sériově vyráběné motocykly Jawa 555 se i od těchto prototypů mírně lišily. Prolisy na zadním svařovaném blatníku byly oproti laminátové verzi trochu menší, bez rozšiřujících se zakončení, a drobných detailů by se našlo určitě víc. Některé prvky z těchto prototypů se ještě před rozběhnutím výroby nového modelu 555 aplikovaly na stávajícím modelu. Poslední provedení Jawy 550 tak dostalo například nová řídítka a bzučák namísto houkačky. Ten byl ale (oproti prototypům) esteticky umístěný pod světlometem stejně jak u pozdějšího sériového modelu Jawa 555.

Designová studie nových prototypů pana Vačka počítala i se „skútrovým“ provedením s „revmaplechem“ před nohami jezdce. Jeden ze tří prototypů byl údajně v tomto provedení představen již při první prezentaci na srpnovém veletrhu v Brně v roce 1957. Žádnou fotku ale bohužel k dispozici nemám, tak to nemůžu potvrdit. Skútrové provedení se do výroby dostalo až v roce 1959, rok po zavedení nového typu do výroby.


Komplikovaný vztah Považských strojíren s Jawou

Vzhledem k tomu, že jsem na internetu četl několik ne zrovna objektivních interpretací historických faktů, pokusím se vysvětlit souvislosti s vývojem a výrobou a vztah Považských strojíren k podniku Jawa, spíše nestranným pohledem.

Ačkoliv se pionýry pod značkou Jawa produkovaly, neměly s podnikem Jawa mnoho nic společného. Šlo o direktivu plánovaného hospodářství, kdy vláda rozhodla o ukončení (prvního) slovenského motocyklu Manet 90 a teprve po nějaké době nařídila Považským strojírnám licenční výrobu nového pionýra. Ukončení výroby hrdého slovenského výrobku (Manet 90) nebylo pracovníky podniku přijato bez emocí a bez těch se neobešla ani výroba protlačených pionýrů. První sériově vyráběný typ Jawa 550 byl konstrukčním dílem Jawy, která prototypy Jawa 359 předala konstruktérům Považských strojíren. Od prototypu k sériové výrobě je ale vždy dlouhá a často trnitá cesta. Přestože konstruktéři Považských strojíren odvedli na novém motocyklu hodně práce, jejich podíl nikdo oficiálně neuznal a motocykl byl plně chápán jako licenční výrobek. Paradoxem doby a plánovaného hospodářství je i to, že Považské strojírny za licenční výrobu Jawě platily daň! Vývojové konstrukční oddělení (v Praze) tedy nemělo nic společného s výrobním konstrukčním oddělením Považských strojíren, tito konstruktéři se oficiálně starali jen o funkci výroby. Považským strojírnám se nepodařilo pro motocykl ani prosadit oficiálně název Pionýr, ani své logo. Jediným kompromisem byla úprava loga Jawa, které místo středového kroužku dostalo zaoblený čtverec, tedy znak výroby Manet.

Při zavádění výroby modelu Jawa 550 probíhalo mezi podniky změnové řízení, později komunikace ale příliš dobře nefungovala. Jawa se snažila konstrukční činnost výrobního závodu spíše blokovat. Není tedy divu, že i nově připravovaný model Jawy 555 byl vyvíjen opět v Praze. Četl jsem články, které si v podstatě utahují z pražských prototypů a jejich technické úrovně. Že se pražský prototyp (typu 555) technicky zdaleka nevyrovnával následné slovenské sériové verzi, je fakt. Nutno ale podotknout, že konstrukční oddělení VMV (Vývoje Motorových Vozidel) v Praze nemělo k dispozici technické zázemí výrobního podniku a pravděpodobně ani nemělo ucelenou představu o technických možnostech závodu na Slovensku. Kromě toho nový prototyp postavili z toho, co jim „leželo“ na skladě. Snaha byla jasná – vyvinout nový typ pionýra, který by plně navazoval na výrobu stávajícího typu Jawa 550 a nevyžadoval by rozsáhlé investice do výroby. Třeba o tlakovém lití hliníkových nábojů kol se zatavenou ocelovou vložkou se v Praze neuvažovalo, ovšem výrobní závod v Pováží již tuhle technologii zvládal. Komunikace mezi podniky očividně vázla. Znovu podotýkám, že šlo o licenční výrobu a jediný vývoj tedy oficiálně mohl probíhat jen v Jawě.

Nyní k situaci na Slovensku. Konstruktéři věděli, že se pro ně chystá nový model, ale na jeho přípravě se podílet nemohli. O co míň se ale zúčastnili vývoje prototypu, o to víc se realizovali při výrobě. Podle všeho se pražský prototyp do konstrukčního oddělení Považských strojíren fyzicky ani nedostal (nebo až později) a vývoj probíhal nezávisle jen podle fotografií a depeší z Prahy. Slovenští konstruktéři se k úkolu postavili se ctí a jejich modifikace nového modelu zdaleka předčila všechna očekávání. Kromě nové karoserie (designově ji navrhoval pan Alojz Vačko), která se tvary prototypu jen vzdáleně inspirovala a ve výsledku byla mnohem úhlednější, tak nový motocykl dostal právě zmíněné nové náboje kol, brzdy, rekonstruovaný sekundární převod (rozetu), vylepšené zapalování, přepracovanou elektroinstalaci a také motor se zvýšeným výkonem. Tuhle angažovanost nejde hodnotit jinak než kladně. Ovšem stejně jak tomu bylo u typu 550, konstrukční podíl Považských strojíren na novém typu bohužel opět NEBYL uznán a výrobní závod nadále platil Jawě za licenční výrobu… Situace se změnila až s novým typem 05, tomu se ale věnuji jinde.