Princip rezonančního výfuku u dvoudobého motoru

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 23.8.2016

Rezonanční výfuk, nebo taky tzv. expanzní komora, snižuje ztráty a zvyšuje výkon motoru v určitých otáčkách, na které je spočítaný.

Zjednodušeně: Po otevření výfukového kanálu ze spalovacího prostoru samovolně unikají expandující výfukové plyny do rezonanční komory a za nimi se do spalovacího prostoru dostává přepouštěním čerstvá směs. Aby do výfuku neunikala i ta, je výfuk navržený tak, aby z výfukových plynů odrážejících se od kuželového zúžení vznikala tlaková protivlna, která čerstvou směs tlačí zpět do spalovacího prostoru. Tenhle jev se ale projevuje pouze v určitých otáčkách, na které je rezonanční komora přesně spočítaná – obvykle vysoké otáčky, kdy už motoru „dochází dech“. Pro správnou funkci dvoudobého motoru je ale důležité, aby výfukové potrubí fungovalo v celém rozsahu otáček proměnlivě. Musí tedy fungovat nejen jako rezonátor, ale také jako tlumič a v určitých otáčkách by měl výfukové plyny brzdit co nejmíň. Zkonstruovat správně fungující výfuk je tedy VELMI náročné.

Kliknutím spustíte animaci v novém okně

Zapálená směs expanduje a otevírá se výfukový kanál

Výfukové splodiny putují do výfuku, otevírají se přepouštěcí kanály

Čerstvá směs vyplachuje zbylé splodiny ze spalovacího prostoru. Na konci výfuku se vytváří zpětná tlaková vlna, která se pohybuje rychlostí zvuku zpět a zatláčí čerstvou směs zpět do spalovacího prostoru (brání tím zbytečným ztrátám)

Směs je zatlačena do válce