Jawa 50 typ 23 Mustang

 

 

Vývoj Mustanga nastal po průzkumu trhu, kdy se ukázala potřeba přiblížit se konstrukcí pionýra ke klasickému motocyklu. Protože konstrukce nového motocyklu včetně zkoušek trvá několik let, bylo rozhodnuto použít součástkovou základnu z pionýra Jawa 20. Od roku 1966 kupovala od Jawy italská firma ItalJet podvozky a motory z typu 05 pro stavbu vlastního motocyklu sportovního vzhledu s názvem Mustang. Protože byl základní požadavek, využití součástkové základny pionýra, splněn a vhodný motocykl byl už vyráběn, přišlo na řadu jednání s firmou ItalJet. Považské strojírny se rozhodly pro výrobu vlastní tvarově a velikostně trochu pozměněné nádrže, další díly jako sedadlo, kastlík na nářadí a přední světlomet použily italské. Blatníky byly přizpůsobeny z Jawy 90 (ve výrobě od roku 1967). Podvozek byl upravený typ 20. Po dopracování do konečného tvaru byl v roce 1968 hotový první vzorek, pojmenovaný rovněž Mustang. Rozpaky z netradičního vzhledu vystihuje výrok jednoho z funkcionářů při první prezentaci, který při oponentuře řekl: „Probůh, to je nějaký nedodělaný“ (i přesto se stal později velmi oblíbeným a žádaným).

Největší starosti měli kupodivu pracovníci PZO Motokov, kteří museli v krátké době zařídit ve spolupráci s italskou firmou Italemmezeta řadu komponentů z dovozu (světlomety, kastlíky na nářadí, sedadla, atd.), jelikož v přísně plánovaném hospodářství socialistického zařízení nebyly momentálně kapacity pro výrobu těchto součástek v plánu našich podniků. To vše se pochopitelně promítlo nejen do kvality, ale i renomé značky. Přední světloet Aprillia byl krátce po uvedení do výroby nahrazen upraveným světlometem z Jawy 90 (s integrovaným přepínačem a hranatým tachometrem).
I když podnět k vývoji vyplýval z výzkumu našeho trhu, byl Mustang nejprve určen pouze pro vývoz.

V roce 1969 byl Mustang vyráběn již pouze z tuzemských součástek a byl k dostání i na našem trhu. Dostal nový lichoběžníkový kastlík na nářadí a sedadlo bylo nahrazeno upraveným sedadlem z Jawy 90.
Jeho vzhled měl na první pohled blíže k „velkým“ motocyklům. Největší změnou oproti „pionýrům“ byla velká lichoběžníková palivová nádrž (8 l) a absence krytů, typických pro řadu 05, 20, 21. Ostatní prvky zůstaly. Rám byl až na několik úchytů shodný, byl pouze doplněn o nosník pod sedadlem.

Tento model stal jedním z nejoblíbenějších a jeho výroba přetrvala do roku 1983, kdy uzavřel jejich výrobu.

Italská verze

Italský motocykl, který se vyráběl v kooperaci s Jawou pod značkou ItalJet-Jawa 50, jako cestovně-sportovní verze. ItalJet prostřednictvím Italemmezety nakupoval od československého Motokovu motory a rámy Jawa 05 a dával na ně komponenty (nádrž s dvěma víčky, blatníky, světla, …) převážně z vlastního motocyklu ItalJet 50 Mustang S.S.

Tento motocykl později posloužil jako předloha pro vznik našeho, československého Mustanga, typu 23.

 

Vývozní verze (1968) a verze pro obchodní síť Neckermann

První u nás vyráběný Mustang, který byl určený pouze pro vývoz. Vyráběl se ve dvou provedeních. Provedení 23A, které mělo výkonově slabší světelný rozvod (žárovky 15+5 W). Provedení 23, určené pro obchodní síť Neckermann (NSR) mělo výkonnější světelný rozvod (žárovky 25+5 W), německé koncové světlo a pár dalších odlišností.

Popis obou provedení a jejich odlišností.

 

První verze pro československý trh (od roku 1969)

Přední světlomet se zabudovaným přepínačem a s hranatým tachometrem z Jawy 90, dlouhé sedadlo z Jawy 90, zadní (koncové) světlo z Jawy 20, řídítka nejprve s hrazdou (krátce na to i bez ní), nový šestiúhelníkový kastlík na nářadí (dvířka s pantem), přední blatník s kolébkovými úchyty, v přední části až k motoru prodloužený zaoblený kryt řetězu, zadní vidlice svařovaná z výlisků, česky psaný výrobní štítek. Nádrž s černými linkami ve tvaru obdélníku na obou stranách, gumový pás nalepený na vrchu po celé délce, někdy byla na boky nádrže lepená stříbrná nálepka ve tvaru elipsy s červeným znakem Jawa. Víčko nádrže bylo z počátku ze světlehnědého plastu, bez odvzdušňovacího labyrintu (pouze s dírku), brzy nahazeno dvoubarevným víčkem s odvzdušňovacím labyrintem. Charakteristická barva bývá šedá, ale běžné jsou i jiné pastelové, blatníky bývají buď stejné barvy jako nádrž, nebo světle šedé (u barevných verzí).

Vyráběl se ve dvou provedeních typ 23, který měl 2× 15 W cívky spojené do série (žárovky 25+5 W) a typ 23 A, který měl stejně jako typy 20 a 21 dvě oddělené světelné cívky 15W + 5W (žárovky 15+5W).

Od roku 1971: Se na všechny typy Jaw 50 začaly montovat nové zadní kyvné vidlice, svařované z ocelových trubek (dosud byla svařovaná z plechových výlisků), hranatý tachometr byl nahrazen klasickým kulatým do 80 km/h, řídítka byla pouze bez hrazdy, benzínový kohoutek přichycen k nádrži zvenčí maticí (dosud se kohoutek šrouboval do vnitřního závitu v nádrži). Kastlík na nářadí s odnímatelnými dvířky (bez pantu, pouze háček). Pružina vracení stojanu uchycena k nosníku stupaček (dosud zaháknutá v klínku mezi bloky motoru).

Od roku 1972: Nový kryt řetězu z jednoho plechu, s otevřeným „špičatým“ koncem.

V této době byl u nás Mustang ještě docela špatně k dostání a byl ve srovnání s typy 20 a 21 o poznání dražší…

Pravděpodobně od roku 1974: Trubková zadní kyvná vidlice, zadní tlumiče bez krytů s chromovanými pružinami. Nádrž již bez linek (pouze s nálepkou Jawa) a s novým typem kohoutku. Široká řídítka bez hrazdy s jednoduchým svařovaným spojem uprostřed ve tvaru „T“, zakrytým malým plechem. Kluzáky přední teleskopické vidlice nekryté manžetami, místo nich byly do nosných trubek zespodu vlisovány pouzdra s těsnícími o-kroužky.

Dobový test Světa Motorů z roku 1975: Test Jawa 50 typ 23 Mustang (1975/ číslo 27).

Změny prováděné po roce 1975

Přetypování dosavadních typů 23A na 223.100 a 23 na 223.200. Provedení 223.100 s 20W světelným okruhem není příliš rozšířené.

Ovládací páčky na řídítkách lisované z ocelového plechu s kuličkami na koncích. Přední blatník s nanýtovanými příchytnými plechy. Nový tvar výfuku s otevřeným koncem.

 

Poslední verze, která přetrvala do konce výroby (v roce 1982)

Změny zavedené ke konci 70. let, trvající do konce výroby v roce 1982.
Kluzáky kryté manžetami, přední vidlice jako montážní komplet (odnímatelné jsou pouze vrchní brýle), přední blatník je uchycen k teleskopům zevnitř, nápis Jawa je na nádrž lakován (na stroj na obrázku asi ještě samolepky vyšly), pouze provedení 223.200 (30W světelný okruh), přední žárovka 25/25W, na konci rovně seříznutý výfuk, změny v tlumiči výfuku, poslední verze – pneu vepředu 2,50×16 vzadu 2,75×16, šetřilo se kde se dalo, kabeláž je kromě drátu k zadnímu světlu vedena z venčí v bužírce. Podsedadlová vzpěra ve spodní části na obou koncích rozlisovaná s vyvratanými dírami (místo navařeného válečku).

 

Poslední (nerealizovaná) inovace – tyristorové zapalování

Bylo vyrobeno 5 zkušebních kusů s bezkontaktním tyristorovým zapalováním (podobné, jako mají mopedy Babetta) a 5 kusů stejně upravených motorů jako nabídka pro Poláky (od roku 1982 odkupovali motory pro motocykly Romet Ogar).

Stator tohoto zapalování nebyl otočný a předstih se seřizoval pootočením rotoru, který neměl drážku pro zajištění polohy kolíčkem.

Nakonec pan Prchal (vedoucí Vývojového ústavu) akci zastavil. Důvodem byla povinost ještě 10 let po ukončení výroby vyrábět náhradní díly. (zdroj: Vojtech Čiernik – elektrický vývoj P.S.)

 

 

Vývozní provedení

Exportní provedení – Golden Sport

Žlutě zbarvené provedení, lišící se především elektroinstalací, určené pro USA a Kanadu.

Rozsáhlý článek o této vývozní verzi je zde.

Exportní provedení – Mustang s kapotáží (1981)

Článek o této vývozní verzi je zde.

Modernizované exportní provedení Mustanga (1980)

Další zajímavý pokus o zmodernizování Mustanga z roku 1980. O tomto provedení se píše v britském časopise.

Světlomet, tachometr a vysoká řídítka jsou převzaty z mopedu Babetta. Řídítka jsou uchycená k hornímu (odnímatelnému) nosníku přední teleskopické vidlice pomocí dvou objímek. Na nádrži je nová, nálepka s logem Jawa.

 

CELÝ ČLÁNEK.

Vývozní provedení pro Maďarsko

Do Maďarska se Mustang vyvážel z legislativních důvodů upravený tak, aby dostahoval maximální rychlosti 45 km/h. Snížení výkonu bylo docíleno menší dírou v sacím kolínku karburátoru, hlavou s nižší kompresí, delším výfukovým kolenem a 11zubým sekundárním řetězovým kolečkem. Udávaný výkon byl 2 koně při 4500 otáčkách a motocykl byl brán jako jednomístný moped. Na venek se od tuzemského Mustanga lišil pouze absencí zadních stupaček a oplechovanou odrušenou fajkou svíčky.