Já, mé motorky a auta :-)

Co jsem začal jezdit s Trabantem, tak se mně všichni začali ptát, jestli si přecejen nechci koupit nějaké pořádné normální auto. Nezklamal jsem a když přišla těsně před koncem roku 2008 nabídka prodeje tohoto auta za přepis, neodolal jsem.

Většina lidí srovnává Wartburg se svým dvoutaktním motorem s Trabantem. Realita je ale jiná, toto auto svým výkonem, prostorností a spolehlivostí předčí kdejakou Škodu Felicii, či Fabii.

V plánu je rozsáhlá renovace.

Dlouhou dobu byl Trabant mým snem, až jsem si ho nakonec pořídil. Koho by přece bavilo jezdit pořád Oktávkou, žejo? Navíc nabídka, jako byla tato se prostě neodmítá…

Je to dvoudobý, vzduchem chlazený dvouválec o objemu 600 cm³, takže je to vlastně takový silnější (ne o moc) bráška třistapadesátky. Je to provedení z roku 1985, v provedení De-luxe s chromovanýma nárazníkama, předníma mlhovkama, vyhřívaným zadním sklem a dalšími „vymoženostmi“.

Byl to můj druhý pionýr a zároveň první, který měl doklady. Na něm jsem se učil jezdit, učil se mechanice a opravám a získával důležité zkušenosti.

Je to původně vývozové provedení, ale v dnešním stavu se originálu podobá jen velice zdaleka. Je to vyloženě „co dům dal“, což ho ale dělá tak trochu výjimečným. Po krátké době zanevření na malé kubatury jsem se k němu přecejen vrátil a začal pracovat na rozsáhlejších, převážně costovních, úpravách.

Koupil jsem ji za levno, ale za draho zaplatil. Jezdila dobře, ale pak se rozsypala a nebylo snad nic, co bych nemusel opravit nebo vyměnit. Prodělala generálku motoru, podvozku, elektroinstalace a prostě všeho… Teď už je z ní spolehlivá společnice, na kterou jsem za ujetých téměř 10000 km nemusel ani šáhnout.

Zpočátku jsem se nějakým větším úpravám čehokoli dvoukolého bránil, ale nakonec mě to celkem chytlo a začalo vznikat toto. Podmětem byl nedodělaný rám, který jsem vyměnil s kámošem za jiný. Měl pěkně udělanou zadní kyvnou vidlici a říkal jsem si, že bude stačit dodělat už jen málo. Opak byl pravdou a kroska začala hltat peníze.

Je to už přes rok rozdělaný projekt, hltač peněz a času… Snad se to někdy podaří dokončit.

Byl hrozně levný a v hrozném stavu, ale jel. Koupil jsem ho a po rozdělání jsem absolutně nechápal, jak mě vůbec mohl dovést domů. Motor jsem sice pracně a nákladně zgenerálkoval, ale dál jsem se zatím bohužel nedostal a nic se s ním neděje.

Mám ji od jednoho kámoša, který se jí chtěl zbavit. Byl to šrot, který nemělo cenu zpravovat, tak jsem ji rozdělal. Po čase jsem se k tomu několikrát vrátil, ale nikdy jsem to nedotáhl do konce. Teď mám novou vizi, co s tím udělám, tak snad přecejen…

Byla to moje první větší motorka, kterou jsem dlouho dával do hromady. Byl to šrot a udělal jsem z ní krasavici, i když díky docela velkým investicím… Škoda jen, že nemá v pořádku doklady… :-(

Další pionýr za cenu, která se prostě neodmítá… Koupil jsem ho za 360 Kč na autovrakovišti, kde jsem byl vlastně náhodou. Neváhal jsem, koupil ho a nacpal do oktávky. Když jsem ho doma trochu víc prohlížel, tak jsem tomu ani nemohl uvěřit, ten pionýr je po kompletní generálce a půlka věcí je vyloženě nových (indukční cívka, karburátor, zapalování, kohoutek benzínu, řetěž, rozeta, duše..). Nejspíš byl někde v servisu, kdo by přece měnil benzínový kohout, když se dá jednoduše opravit (vyčistit). Jinak i motor je po generálce (včetně výbrusu). Na tom vrakovišti byl jen z jednoho důvodu – ekologická likvidace.

Jinak je tento pionýr celkem výjimečný… Jsou na něm součástky a prvky, které jsem ještě nikdy neviděl. Je to přechodové provedení z roku 1965… No, časem nafotím a zdokumentuju.

Je to vlastně takový následník mého prvního pionýra, kterého mi zrušil kamarád. Začal jsem skládat nového pionýra, s jiným rámem, s jiným motorem, jen z nejlepších dílů, které jsem pečlivě opravil… No, výsledek perfektní a okamžitě se z něj stal nejlepší pionýr v okolí (bez nadsázky). Nyní ho má jeden můj kamarád.