Na plechovém profilu byl natažený koženkový potah se syntetickou výplní. Ten byl k základně nýtován čalounickými nýty. Sedadlo se vyklápělo na pantu vpravo a zleva se pojistilo šroubem. Později prodělalo zásadní konstrukční úpravu. Dostalo oproti původnímu rovnému tvaru mírně anatomický sedlový tvar. Bylo odklápěcí na pantu v přední straně. Vzadu byl namontován svorník z pružinového drátu. Ten se zavíral do šípového návaru v zadní části podsedlového rámu. Toto bylo později použito u typu 555. Barvy potahových koženek jsou samostatnou kapitolou, ve které mám trochu zmatek. Drtivá většina sedadel se potahovala tmavě hnědou koženkou (u všech odstínů laků). Pamětníci hovoří též o výskytu světle hnědé, modré a kombinací modré a šedé (šedá bočnice). Existenci dalších barev a kombinací nevylučuji.
Pod sedadlem byl úložný prostor na hustilku, kterou přidržovaly návary na rámu (nahoře šípového a dole miskového tvaru) a nářadí (vyobrazeno v katalogu náhradních dílů). U staršího provedení zde byla i schránka s bateriemi pro napájení bzučáku.