Monthly Archives: Listopad 2016

Mopedy Korádo

Vývozní Jawy 05

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 27.4.2017

Motocykly Jawa 50 se díky své jednoduchosti a nízké ceně vyvážely do mnoha spřátelených zemí RVHP („východního bloku“), snaha byla ale prorazit i na západ. První Pionýr, který se v hojném počtu dostal i do „kapitalistických“ zemí, byl model Jawa 05.


Jawa 05 pro USA a Kanadu (provedení 1963-1964)

Vývozní motocykl Jawa 05 Pionýr z roku 1963 pro USA a Kanadu

Motocykl měl na zadním blatníku a předním „revmaplechu“ nainstalovány ukazatele směru PAL. Třípolohový přepínač směrovek byl na pravé straně řídítek. V zadním světlometu byla druhá žárovka pro brzdové světlo. Spínač brzdového světla byl umístěný pod nádrží. Jak to bylo s baterií a jak byla zapojena elektroinstalace, to mi zatím není známo.

Na přední vidlici a (rovných) řídítkách byly úchyty plexištítu. Kromě standardních barevných kombinací (tmavá + světlá barva) se vývozní Pionýry dělaly mimo jiné i jednobarevné.

Výkon motoru byl stejný jako u provedení pro tuzemský trh (3 k při 6000 ot./min.), kvůli jiné metodice měření byl ale na štítku uváděn výkon 3,5 BHP.

Podrobněji se tomu věnuji v článku: Vývozní verze s „vyšším“ výkonem.

Galerie zachovalých kusů:

Monografie: Jawa 05 vývoz do Kanady (1963)


Jawa 05A pro USA a Kanadu (provedení 1965-1966)

Vývozní motocykl Jawa 05A Pionýr pro USA a KanaduVývozní motocykl Jawa 05A Pionýr pro USA a Kanadu

Modernizované provedení Jawa 05A, kde „A“ znamenalo určení pro trhy USA a Kanadu. Zásadní modernizace vycházela z běžného provedení pro náš trh.

Upravené zapojení elektroinstalace s novým typem alternátoru (6V/20W, výrobní číslo 05-6120), kde 5W světelný pól byl nahrazen dalším pólem zapalovacím. Vedle baterie v plechovém byla usměrňující dioda a pojistka. Přerušovač blinkrů byl umístěn v masce předního světlometu. Spínač brzdových světel byl přemístěn na pravou podlážku „revmaplechů“. Schéma zapojení vkládám níže.


Schéma zapojení elektroinstalace vývozního motocyklu Jawa 05A s baterií, ukazately směru a brzdovým světlem

Schéma zapojení elektroinstalace Jawa 05A

Kvůli zvětšení prostoru pro baterii a povinnou výbavu byl rozšířen horní kryt (tzv. „bříško“).
Kvůli lepší ovladatelnosti byla rovná řídítka nahrazena širokými řídítky s hrazdou bez krytu (plechový kryt na zdokumentovaném kusu není původní).

Galerie zachovalých kusů:

Monografie: Jawa 05A vývoz do Kanady (1966)


Jawa 05A Sport pro USA a Kanadu (1965-1966)

Vývozní motocykl Jawa 05A Sport pro USA a Kanadu

Odlehčená verze pionýra bez „revmaplechů“. Provedení bez ukazatelů směru, ale kvůli předpisům vybavené brzdovým světlem (napájeným z baterie). Brzdový spínač uchycen na „kříž“ stupaček. Díky absenci blinkrů byla použita menší baterie.

Díky menší baterii (která napájela pouze brzdové světlo) měl horní kryt („bříško“) standardní rozměry. Plexi štít přichycený k přední vidlici a řídítkům. Řídítka byla kupodivu u verze sport rovná bez hrazdy (skútrová verze měla řídítka s hrazdou).

Galerie zachovalých kusů:

Monografie: Jawa 05A Sport vývoz do USA a Kanady (1966)


Jawa 05 pro Itálii (1965-1966)

Dobový italský prospekt s nabídkou motocyklů Jawa 50 typ 05 doplněný o Ital-jet Jawa Mustang

Prospekt Italjet – Jawa

Italský výrobce Italjet nakupoval prostřednictvím italské firmy Italmmezeta a československého PZO Motokov různé československé motocykly, včetně pionýrů. Jawu 05 prodávala ve třech provedeních: „Jawa 50 Scooterette“ (provedení běžné u nás), „Jawa 50 Sport“ a „Jawa 50 De Luxe“ (Jawa 05 Standard s ukazateli směru). Pouze provedení „Scooterette“ mělo rovná řídítka, zbylá dvě provedení měla řídítka s hrazdou.

S podvozkem Jawy 05 Italové prodávali ještě čtvrtou variantu motocyklu jako „Jawa 50 Mustang“. Tomuto napůl italskému motocyklu se věnuji v samostatném článku: Jawa 50 typ 05 Mustang (ItalJet)

Italský motocykl Mustang s podvozkem Jawa 05

Italjet – Jawa 05 Mustang


Jawa 05 pro Řeckou poštu a Norsko

Jednomístný vývozní motocykl Jawa 05 pro Řeckou poštu a Norsko s nosičem zavazadel

Ke konci 60. let měla být uskutečněna obrovská zakázka, kdy Považské strojírny měly vyrobit upravené Jawy 05 pro řeckou poštu. Na přání zákazníka měly mít krátké sedadlo (z typu 555) a nosič zavazadel. Kvůli nespolehlivosti zákazníka ale nakonec ze zakázky sešlo.

Stejně upravené motocykly pak byly vyváženy do Norska.

Jawa 05 Sport

Přepis vozidla po zemřelém majiteli

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 11.7.2017

S řešením tohoto problému dosud nemám osobní zkušenost, přesto se postup pokusím sepsat. Použité informace jsou převzaté, doplněné o další postřehy z různých internetových diskuzí.

Otevření dědického řízení, přepis

Jedná se o zcela regulérní postup. Návod je s mírnými úpravami se svolením autora převzatý z webu: http://zc-moto.webnode.cz/uzitecne-informace/prepis-dokladu-od-zemreleho.

  1. Zajděte na evidenci vozidel (dopravní inspektorát) a ověřte, zda je vozidlo v registru vůbec vedeno. Když o něm v registru nebude žádný záznam (tedy ani informace o vyřazení), může jít pouze o administrativní chybu. Je těžké bojovat s úředníky, ale hned to nevzdávejte. Informace, proč tomu tak může být, jsem popsal v článku Převod vozidla (přepis).
  2. U kteréhokoli notáře podejte žádost o znovuotevření dědického řízení. Žádost nemusí podávat dědic, ale může ji podat i úplně cizí osoba (třeba vy). K sepsání žádosti je důležité znát nějaké identifikační údaje zemřelého (měly by stačit ty z technického průkazu), tedy aspoň jméno, bydliště, datum narození a ideálně i datum úmrtí. Jako důvod otevření dědického řízení uveďte nalezení dalšího majetku po zemřelém. Notář poté vyplněnou žádost doručí příslušnému soudu, který dědické řízení otevře a příslušný spis předá zpět notáři, který řešil původní dědické řízení po zemřelém (pakliže je stále naživu a vykonává praxi). Pro každou oblast je notářů obvykle jen několik. Způsob, podle kterého tito notáři dostávají přiděleny případy dědického řízení, by měl být zakličován v datu úmrtí dotyčné osoby. Takže podle data úmrtí (pravděpodobně dne v měsíci) by se mělo nepřímo dát zjistit, který notář původní dědické řízení řešil a bude pověřen jeho doplněním. Toto je pro vás důležité, neboť podáním žádosti o znovuotevření vaše další účast v dědickém řízení končí. Nikdo vás (jako cizí osobu) nebude informovat, že dědické řízení probíhá, ani který notář je vykonává.
  3. Je nutné být v kontaktu s některým z přímých dědiců, aby vás o průběhu řízení informoval. Velmi důležité je, aby tento dědic ostatní účastníky informoval o tom, že vozidlo po zemřelém prodává (nebo ještě lépe daruje kamarádovi) a že jde o nezbytný krok pro bezproblémový převod. Bohužel může nastat situace, že někteří z dědiců začenichají možnost přivýdělku a budou chtít svůj podíl vyplatit, nebo ještě hůř, nebudou se chtít dědictví vzdát. S těmito komplikacemi je nutné počítat a proto je vhodné se s dědici domluvit ještě před podáním žádosti o znovuotevření dědického řízení (viz bod 2).
  4. Aby řízení mohlo proběhnout, je nutné, aby se ho zúčastnil aspoň jeden z dědiců, zplnomocněný všemi ostatními (v plné moci se vzdají svého nároku ve prospěch zplnomocněného).
  5. Případem pověřený notář nejprve vyhledá všechny potenciální dědice a ty pak pozve k dědickému řízení. Celý průběh řízení může trvat pěkně dlouho. Nejprve žádost leží na soudě, potom po přidělení u notáře. Dědická daň se už neplatí! Platí se pouze odměna notáři, která se odvíjí od hodnoty vozidla (motocyklu). Vozidlo notář nepotřebuje vidět, pouze bude chtít znát jeho (smyšlenou) hodnotu. Stačí uvést třeba cenu vraku 1000 Kč. Odměna notáři by se měla pohybovat kolem 1000 Kč. Vzhledem k nízkému výdělku (odměně), budete notáře nejspíš muset popohánět, popřípadě jinak „motivovat“ (finančně?), aby se případem aktivně zabýval.
  6. Celá procedura zabere asi 20 minut a notář s dědicem (dědici) sepíše zápis o určení vlastnictví.
  7. S dokumentem z dědického řízení pak dědic vozidlo na sebe na registru silničních vozidel převede. K převodu je potřeba mít pouze uzavřené zákonné povinné ručení (zelenou kartu), psané na kohokoli (třeba už na vás) a protokol o úspěšné evidenční kontrole (EK), která platí 30 kalendářních dnů. Přepis je v rámci dědictví zdarma a v případě staršího automobilu se ani neplatí tzv. „ekodaň“. Od 1.7.2017 jde přepis vozidla realizovat na jakémkoli dopravním úřadě, jestliže ale vozidlo v registru, administrativní chybou, evidováno není, bude lepší přepis řešit v úřadě poslední registrace, kde by měly jít snadněji o vozidle dohledat záznamy (viz článek Převod vozidla (přepis)).
  8. Teprve poté může dědic vozidlo přeregistrovat na vás (v technickém průkazu ale figurovat jako majitel musí). Převod může proběhnout záhy. Opět je vyžadovaný protokol z evidenční kontroly a zelená karta (obojí již máte). Vy jako kupec jste už ale zatížen všemi správními poplatky (za přepis podle kategorie vozidla: 300, 500 nebo 800 Kč) + jste povinní uhradit případný ekologický poplatek (u starších osobních automobilů).

Celá procedura sice může trvat třeba tři měsíce, ve skutečnosti je to ale jenom cca 20 minut, kdy vám notář sepíše žádost o znovuotevření dědictví a potom 20 minut trvající samotné dědické řízení. Složitě to možná jenom vypadá, ve skutečnosti by na tom nic velkého být nemělo.


Přepis bez otevírání dědického řízení

Tento postup sice není zcela standardní, nic nelegálního by na něm být ale nemělo. Například vlastnictví nemovitosti je vyloženě vázáno zápisem v katastru nemovitostí, avšak vlastnictví vozidla je záležitost jiná. Vlastnictví vozidla mohlo v dřívější době přejít na někoho jiného, aniž by proběhl přepis na úřadě. I ústně uzavřená smlouva je z právního hlediska platná a časem majitel motocykl tak či tak „vyvlastní“. Registr vozidel ale na tyto skutečnosti bohužel nebere ohled a pro převod je potřeba trochu „právničiny“.

Jak už jsem nastínil, nejedná se o nemovitost a ve většině případů ani o dědění nějakého majetku nemůže být řeč. Jde obvykle o právní určení vlastnictví vozidla, které už dávno ve vlastnictví rodiny původního (zemřelého) majitele není.

Takže jak na to:

  • Vyhledejte někoho z dědiců původního majitele vozidla. Vysvětlete mu situaci, a že to chcete vyřešit co nejjednodušeji a nejrychleji. Tento dědic by se správně měl domluvit s ostatními potenciálními dědici (rodinou), kteří by se ideálně měli svého nároku zříct ve prospěch jednoho a toho k celé akci zplnomocnit. Nejde ale o dědictví, které by si mohli dědici nárokovat. Záleží především na domluvě s právníkem, kterému by měla stačit domluva pouze s jedním z dědiců.
  • Dá se předpokládat, že každý oslovený notář bude hned vyžadovat otevření dědického řízení. Žadatel (dědic) ale MUSÍ trvat na tom, že s otevřením dědického řízení NESOUHLASÍ.
  • Notář po domluvě vystaví doklad, kde vlastnické právo přisuzuje konkrétnímu dědici. Ve vystaveném dokumentu od notáře musí být číslo registrační značky, typ vozidla, výrobní číslo a údaje o majiteli.
  • S dokladem od notáře, sjednaným povinným ručením (zelenou kartou) a protokolem z evidenční kontroly pak vozidlo na registru silničních vozidel přeregistrují na dědice, poté s tímtéž protokolem evidenční kontroly a zelenou kartou vozidlo převedou na vás.

Prototypy mopedů Babetta

Převod vozidla (přepis)

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 21.4.2017

Zavedením novely č. 56/2001 (1.1.2016) byl dosud známý pojem „přihlášení vozidla“ nahrazen pojem „převod vozidla“. V praxi to znamená, že se zrušil tzv. „polopřevod“. Tedy postup, kdy se vozidlo nejprve na nového majitele odhlásilo a ten si ho pak v příslušném úřadě svého bydliště na sebe přihlásil, už neplatí.

Nyní se přepis na nového majitele realizuje v místě původní registrace vozidla. Akce se musí zúčastnit jak prodávající majitel, tak kupující, popřípadě může být kterýkoli z nich (klidně oba najednou) zastoupen zplnomocněnou osobou. DŮLEŽITÉ: plná moc musí být úředně ověřená (třeba na Poště či obecním úřadě).

Nevýhoda zrušení „polopřevodů“ je především v tom, že přepis musí proběhnout v místě registrace vozidla. Na druhou stranu je velkou výhodou, že vozidlo nemusí mít platnou technickou kontrolu (TK). Ta je vyžadována jen v případě, že má vozidlo registrační značky uloženy „v depozitu“ a při přepisu ho chcete zrovna přihlásit do provozu. Při přepisu „deponovaného“ vozidla bez vyzvednutí značek (ty by si úřady mezi sebou měly poslat), nepotřebujete mít sjednané povinné ručení a stačí protokol evidenční kontroly. TK je nutná ještě v případě, kdy je vozidlo sice způsobilé k provozu, ale neprošlo by evidenční kontrolou (třeba nesouhlasí evidované číslo motoru nebo barva). V tom případě s vozidlem absolvujte regulérní technickou prohlídku, TK dostanete na měsíc a po přepisu a změně údajů v dokladech (výmaz čísla motoru, změna barvy) absolvujte opakovanou TK, kterou vám prodlouží.

Ke „standardnímu“ přepisu potřebujete:

  • Technický průkaz (TP) a osvědčení o registraci vozidla (ORV, lidově „malý techničák“).
  • Protokol o ÚSPĚŠNÉM absolvování evidenční kontroly (EK), starý maximálně 10 pracovních dnů (tzn. 14 dnů i s víkendy). EK se provádí na žádost na stanicích technické kontroly (STK). Dnes již není důležité „na koho“ je EK udělaná, avšak evidenční kontrole vozidlo MUSÍ vyhovovat. Správně se má kromě výrobního čísla karoserie/rámu, výrobního čísla motoru (pokud je v TP evidováno) a barvy kontrolovat i rozměr pneumatik a další věci. Případné neshody vždy raději řešte domluvou s technikem STK, než potom na úřadě, kde byste mohli mít těžkosti. Jestliže je motocykl rozdělaný, musíte ho aspoň naoko skompletovat. Důležité je, aby byl motor (klidně nekompletní) namontovaný v rámu, na motocyklu byla kola s pneumatikami s rozměry zapsanými v TP, na rámu a výrobním štítku bylo čitelné výrobní číslo (u pionýra pouze na štítku) a alespoň část karoserie měla odstín dle TP. Absolvování EK s motocyklem rozdělaným v kufru automobilu již není přípustné…
    Jako EK poslouží i protokol z technické kontroly (TK), podle kterého evidenční kontrole vozidlo vyhovuje (avšak technicky způsobilé být nemusí).
  • Platnou zelenou kartu, tedy doklad o platném povinném ručení. Správně by mělo záležet jen na platnosti k datu přepisu a ne na pojistníkovi. Můžete ale narazit na nedostatečně informovaného úředníka, který bude chtít „po staru“ ZK psanou na nového majitele. V praxi platí o úřednících dvě fakta: „1) Úředník má vždy pravdu, 2) Když pravdu nemá, platí bod číslo 1.“ Takže asi tak – i když budete mít pravdu vy, vaše pozice je proti úřednickému šimlu malá… (radši se na úřadě dopředu informujte a podle toho se zařiďte).
  • Osobní doklady prodejce a kupce. Občanské průkazy nebo PLATNÉ pasy. Popřípadě jiné dokumenty. Například doklady o přechodném pobytu cizince s bydlištěm v ČR, nebo ověřený souhlas právoplatného majitele vozidla, v případě že se liší od provozovatele.
  • Registrační značky (RZ) se již při přeregistraci nemění. Výměna je možná pouze na žádost a je zpoplatněna (200 Kč/ks). Jestliže chcete RZ svého kraje, musíte si o výměnu zažádat až na svém úřadě. Ručně malované malé SPZ by se po novém měnit taky neměly (viz níže).

Technický průkaz „malá knížečka“ – platnost

Jawa 50 typ 23A Mustang - původní technický průkaz (doklady)

Malé motocykly neměly klasický formát technického průkazu, nýbrž jen malé „knížečky“, které sloužily jako jediný doklad (řidič ho vozil s sebou). Ke každému registrovanému motocyklu na úřadě existovala „karta“ s dalšími technickými údaji a informacemi o předešlých vlastnících.

Při digitalizaci registru silničních vozidel (RSV) vyvstal problém, neboť tento formát TP nemá přidělené evidenční číslo (například **AG 1234) bez kterého bylo zapsání do registru komplikované. Dost často se tedy stává, že pionýr vůbec RSV není veden. To ale NEZNAMENÁ, že jsou doklady neplatné! Dost možná vás o tom úředníci budou přesvědčovat, ale dokud vám nepředloží záznam, že byl motocykl na žádost majitele vyřazen z evidence, popřípadě doklady propadly zrušením „polopřevodů“ nebo propadly v „depozitu“, JSOU PLATNÉ. Není vaší povinností dokazovat, že jsou doklady platné, naopak úředník vám musí v případě pochyb dokázat, že byly zrušeny.

Mám osobní zkušenost, kdy se záznamy o pionýrovi při stěhování úřadů (dříve patřily pod VB, pak PČR, teď pod města) záhadně „ztratily“ a úřednice trvala na neplatnosti dokladů. Spor nakonec rozsekla až odpověď z Ministerstva dopravy, ze které bylo patrné, že pokud nejsou záznamy o zániku vozidla, jsou doklady platné. Bohužel dokument byl adresován úřadu a tam také zůstal. Jako precedens tento případ bohužel tedy neposlouží.

Zápis v RSV mimo jiné také může souviset s rokem výroby vozidla. Od úředníků mám potvrzenou „neoficiální“ informaci, že při digitalizaci nepřenášeli automaticky do elektronického RSV všechna vozidla, ale jen vozidla vyrobená po určitém datu. Konkrétně „náš“ místní dopravní inspektorát (DI) vznikl uměle rozdělením původního okresního DI v době, kdy původní papírový archiv ještě nebyl celý zdigitalizován. Spolehlivě jsou do nového RSV přenesena jen vozidla vyrobena cca po roce 1960. Správně by to tak samozřejmě být nemělo a o této skutečnosti dnes obvykle vědí jen služebně starší úředníci. Ti mladí takovou praxi odmítají s tím, že to není možné a že jste si to vymysleli. Počítejte s tím, že vás budou radši přesvědčovat o vyřazení vozidla (obvykle jsou o tom skutečně přesvědčeni), než že by šli ochotně pátrat do papírového archivu (jestli ještě vůbec existuje). Přinutit úředníka k takové pátrací akci snadné rozhodně nebude… Jak je ale známo, ochotnost úředníka se obvykle přímo úměrně odvíjí od motivace, kterou mu „nabídnete“.

Kromě výše uvedeného se můžete od úřadu dozvědět například to, že doklady platné být nemůžou (občas skloňují i slovo podvod), protože se stejnou SPZ jezdí nebo jezdilo jiné vozidlo (obvykle nákladní automobil nebo přívěs). Ano, skutečně tomu tak bylo, protože množství přidělitelných čísel bylo omezené a šetřilo se s nimi. S totožným číslem SPZ tak mohla být zároveň provozovaná až tři vozidla! Rozdíl byl ve formátech SPZ: malovaná (pionýr), prolisovaná obdélníková (přívěs) a prolisovaná šestiúhelníková (nákladní automobil). O tomto faktu mladší úředníci obvykle nemají ani páru. Právě duplicitní SPZ může být mimo jiné důvod, proč motocykl v RSV není vůbec zaveden. Jak už jsem v druhém odstavci tohoto téma psal, malým knížečkám chybí evidenční číslo a pod jednou SPZ je vyloučené evidovat v elektronickém RSV víc vozidel. Karty malých motocyklů se tak na úřadech obvykle odkládaly „bokem“ a teprve až při jakémkoli „pohybu“ s motocyklem (změna vlastníka, barvy, atd.) byl majiteli vystaven nový TP s novou RZ a vozidlo bylo do RSV řádně zavedeno. Tak je tomu i dnes, akorát úředníci obvykle nehledají starou kartu motocyklu, ale zapíšou ho bez okolků do registru přímo. Úřad od úřadu a úředník od úředníka se to ale dost liší.

Technický průkaz „malá knížečka“ – přepis

O platnosti technických průkazů „malých knížek“ jsem psal v předešlých odstavcích, tedy rovnou k věci. Jestliže jste koupili motocykl (doklady) a chcete ho na sebe přepsat, platí standardní podmínky, jako při běžném přepisu. Můžou ale nastat menší komplikace.

U typů Jawa 550, 555 a 05 je jasně uvedený typ. Avšak u modelové řady 20, 21 a 23 jsou v TP předtištěny všechny tři typy a obvykle bývá jeden z nich pouze podtržený. Jestli se vám vybraný typ nehodí a upřednostnili byste z nabídky jiný, „můžete“ s tím něco udělat. Je ale důležité, aby typ odpovídal s výrobním štítkem a motocyklem jako takovým. Nesetkal jsem se s tím, že by na úřadě dělali problémy kvůli podtržení jiného čísla, když evidenční kontrolou motocykl prošel. Naopak mně samotnému při přepisu úředníci celkem 3x zmršili doklady tím, že tam opsali špatný typ a další údaje! Jestliže už ale motocykl absolvoval „novodobou“ TK s focením, radši si tyto změny do budoucna odpusťte…

Jestliže je motocykl bez zásahů, s původní barvou i motorem, k přepisu vám bude stačit absolvovat evidenční kontrolu (EK).

Jestliže je ale motocykl předělávaný a nesouhlasí číslo motoru nebo barva, budete muset absolvovat ÚSPĚŠNOU technickou prohlídku. V protokolu budete mít ve vážných („B“) závadách: „nesouhlasí výrobní číslo motoru shodného typu“ nebo že nesouhlasí barva a platnost prohlídky bude zkrácena na měsíc.

Při následném přepisu vám místo technického průkazu „knížečky“ vystaví nový skládací technický průkaz, kde již nebude číslo motoru evidováno. Poté navštívíte opakovanou TK (i s motocyklem), kde ověří údaje v TP, vystaví vám nový protokol a vylepí známku TK na 4 roky. Tomuhle maratonu se bohužel nedá regulérním způsobem vyhnout, neboť v technickém průkazu „malé knížečce“ vám úřad výmaz čísla motoru ani změnu barvy neudělá (ta tam dokonce ani uvedená není).

Technické průkazy „malé knížečky“ by sice správně neměly být platné a technik STK by vám do takového dokladu neměl dát razítko o platnosti technické prohlídky. V praxi to zatím ale funguje, jak jsem popsal výše. Při přepisu je POVINOSTÍ úředníka vám tenhle nevyhovující doklad odebrat a nahradit ho nově vytištěným průkazem a zalaminovaným ORV (ověření registrace vozidla, „malým techničák“).

Platnost ručně malovaných SPZ

V minulosti nově koupeným pionýrům kód státní poznávací značky (SPZ) přidělili na úřadě až při jejich přihlášení na nového majitele. Přidělené číslo si pak musel majitel sám ručně namalovat na nevyplněnou značku, která byla součástí motocyklu. Zhruba od poloviny 90. let se při „pohybu“ motocyklu malované SPZ automaticky měnily za prolisované SPZ šestiúhelníkového tvaru, později za RZ obdélníkového tvaru s třímístným kódem okresu. Od roku 2001 se RZ vydávají s novým krajským značením (například 1A, 1B, 1S, 1Z…).

Do roku 2015 pro úředníky platilo závazné nařízení, že všechny malované SPZ se musí při jakýchkoli změnách (pohybu) nahradit prolisovanou RZ. Existují sice výjimky, ale vždy šlo o vlastní iniciativu úředníka a porušení nařízení. Od roku 2015 se kvůli úsporám přestaly značky měnit i při přepisech mimo kraje. Výměna registračních značek (z jakéhokoli důvodu) je nově zpoplatněna. Ručně malované SPZ by logicky z tohoto předpisu měly být vyňaty a měly by být dál nahrazovány novými prolisovanými RZ. Avšak nejspíš se na ně pozapomnělo, na většině úřadů je již nemění a číselný kód původní malované SPZ úředníci zapisují do nově vystavených dokladů. Ani na tohle se ale nedá spoléhat a úřad od úřadu se to může lišit.

V případě, že vám ručně malovaná SPZ zůstala, může se vám hodit tento návod: Návod na renovaci malé malované SPZ (úprava povrchu, tvorba šablon, písmen a číslic).

V případě poškození vám novou známku technické kontroly vylepí buď příslušná STK (na základě předložení protokolu z TK), nebo by to měli udělat i na dopravním úřadě. Tam ale raději neprolisovanou SPZ ani neukazujte!

Mějte na paměti, že manipulace s přiděleným číslem je trestný čin. Obzvláště pak „přemalování“ čísla z RZ na SPZ malého formátu.

Legislativa, právní úkony

Užitečné informace a návody, jak postupovat při právních úkonech.

Vzory dokumentů:

Historie mopedů Babetta


228 Babetta


207 Babetta


210 Babetta


215 Babetta


225 Babetta (Mokik)


Mokick Babetta 134 Stella

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 10.11.2016

Mokick (též mokik) Stella vznikl ve spolupráci s lotyšským (dřívější stát SSSR) výrobcem RMZ, který převážně malé motocykly a mopedy vyráběl od roku 1958. Podnik RMZ měl v nové postkomunistické době velké těžkosti podobně jako podnik Babetta a vzájemná spolupráce měla oběma podnikům pomoct. Výrobce RMZ vyráběl poměrně zdařilý rám malého mopedu, ale osazoval je velmi zastaralým motorem vycházejícím z historického československého motoru Stadion S11 (Jawa 552). Babetta Kolárovo naopak disponovala relativně osvědčenými dvourychlostními motory (typy 210, 225).

Podnik Babetta Kolárovo ale rychle vystřízlivěl z opojení o nadějné spolupráci. Kvalita rámů dovážených z Rigy byla velmi nízká a v Kolárově se musely pracně opravovat. Okolnosti tedy vedly k vývoji vlastního modelu Babetta 134 Stella s novým slovenským rámem.

Motor byl použit dvourychlostní Babetta 225, který se od typu 210 odlišoval „nakopávačkou“ místo šlapadel. Díky praktickým rozměrům, po sklopení řídítek se Stella vlezla do kufru auta, a nízké ceně se mokick stal velmi populárním a ve výrobě se udržel od roku 1990 až do roku 1997, kdy byla výroba v Kolárově ukončena. V RMZ byla motocyklová výroba ukončena o rok později.

Mokik, nebo též mokick je jednostopé motorové vozidlo určené pro jednu osobu a na krátké vzdálenosti s objemem motoru do 50 cm³, bez pedálů, s tzv. „nakopávačkou“. Hlavní rozdíl proti mopedu je právě absence pedálů. Z anglického motor kick (MoKick, resp. MoKik).

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mokik

Přípravek na úpravu (výrobu) kanálů vložky válce

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“), podklady: Vít Novotný („Wiku“)
aktualizováno: 15.11.2016

Výkonové úpravy motorů se neobejdou bez zásahů do časování válce. Časování se upravuje propilováním sacího, výfukového a přepouštěcích kanálů, popřípadě se vyrábí kanály nové.

Přípravek na fotkách si pro tuto práci zkonstruoval a vyrobil před lety Wiku. Nebudu psát návod, jak si nářadí vyrobit. Předpokládám, že do úprav válců se pouští jen opravdu technicky zdatní lidi, kteří si jistě poradí. Fotky slouží spíš pro inspiraci.

Jen doplním, že polohovatelný stůl jde vyrobit i tak, aby se otáčel i podle osy Z, představivosti se meze nekladou. S pomocí předpřipravených šablon a dostatkem trpělivosti by pak neměl být problém propilovat i velmi složité tvary.

Revmaplechy – změny ve výrobě

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 17.6.2017

Návod na dodatečnou montáž ochranných revmaplechů- Jawa 555

Představení prvního skútrového provedení

V posledním čtvrtletí roku 1959 se do výroby dostala „skútrová“ verze modelu Jawa 555 s ochranným štítem před nohama jezdce. Z počátku bylo provedení určeno jen pro vývoz, ale brzy se jako exkluzivní provedení objevilo i na našem trhu. V prodejnách Mototechny bylo toto provedení celkem vzácné, avšak sada „revmaplechů“ se dala dokoupit jako doplněk. Díly z prodávané sady byly zkonstruované tak, aby se jimi daly nastrojit i starší verze Jawy 555 a 550 „pařez“.

Následující model Jawa 05 měl ochranné plechy před nohama jezdce už jako standardní výbavu a teprve na sklonku jeho výroby se znovu objevilo i „odlehčené“ provedení 05 Sport.

Model Jawa 20, vyráběný od roku 1967, byl rovněž vybaven „revmaplechy“. Odlehčené provední Jawa 21 Sport se vyráběla až od roku 1968.

Provedení 1959-1962 (Jawa 555)

Schéma návodu na dodatečnou montáž ochranných revmaplechů- Jawa 555

Schéma pro dodatečnou montáž revmaplechů

Třídílné provedení. Velký štít má v místech válce motoru prolisované plechy, které tvoří tunel kolem něj. Pod krkem řízení je nabodován (navařen) prolisovaný plech sloužící k vedení lanovodů a elektroinstalace. Štít je přichycený dvěma šrouby M5 k nádrži, pod těmito dírami je ještě jeden pár stejných děr, které nebyly nikdy využity. V horní části je štít přichycen jedním šroubem k dorazu řízení. Dole pěti šrouby k podlážkám a zboku je „tunel“ štítu přišroubovaný na každé straně jedním šroubem k podlážce. Dva díly plechových podlážek jsou přichyceny na každé straně dvěma šrouby k nosníku („kříži“) a celkem čtyřmi šrouby k zadnímu blatníku, který byl pro tuto možnost inovován (čtyři montážní díry byly na všech nových blatnících od roku 1959).

Sada „revmaplechů“ se dala dokoupit i jako doplněk pro dodatečnou montáž.

Pozn.: Skútrové provedení Jawy 555 se nikdy oficiálně neoznačovalo jako „Deluxe“ a není tedy správné. Jako „De luxe“ byly v prodejnách (tak napůl oficiálně) označovány dražší kusy s chromovanými ráfky kol. S oblibou se dnes ale skútrová provedení Jawy 555 laicky označují jako „Deluxky“.

Provedení 1962-1964 (Jawa 555)

Tohle provedení se podle všeho sériově nikdy NEMONTOVALO. Sada vznikla po tovární úpravě plechů z modelu Jawa 05 (1962-1964), tak aby pasovaly na předešlý model 555.

Čtyřdílné provedení. Velký štít má kolem válce motoru prolis a tunel kolem válce je jako samostatný díl. Zbývající díly jsou shodné s následujícím provedením pro model Jawa 05. Tunel má bodovým svarem na vnitřní straně přichycen háček pro lanovod spojky a levá podlážka má vzadu prolis pro dlouhý výfuk.

Provedení 1962-1964 (Jawa 05)

Polotovary stejné s druhým provedením revmaplechů pro model Jawa 555. Chybí čtyři díry v oblasti přišroubování k nádrži (u typu 555). Plech je v horní části míň vykrojený a má dvě 5mm díry pro přišroubování ke dvěma krátkým packám navařeným na rámu (krku řízení). Dále má plech jednu 5mm díru pro přichycení plechového kastlíku na nářadí.

Levá podlážka má vzadu prolis kvůli výfuku, pravá zůstala beze změn.

Provedení 1964-1966 (Jawa 05)

Plechový štít zjednodušen. Plechový výlisek pro vedení kabeláže a uchycení k dorazu řízení zrušen, místo něho je pouze okrouhlá díra s  gumovou průchodkou. V horní části je k packám na rámu přichycen čtyřmi šrouby namísto původních dvou. Packy na krku jsou kvůli tomu delší, vyrobeny z prolisovaného plechu. Díra pro uchycení kastlíku nářadí zrušena. Od provedení pro model Jawa 20 se dá bezpečně odlišit pouze rovným výřezem pro brzdovou páku v pravé podlážce.

Provedení 1967-1980 (Jawa 20)

Oproti modelu Jawa 05 se liší jen trojúhelníkovým výřezem v oblasti brzdové páky namísto oválného otvoru a vypuštěním příchytky spojkového lanovodu na tunelu kolem válce. Pravá podlážka má až do konce výroby prolisovaný oblouk, pro spodem vedený lanovod spojky, který mají jen typy 550 až 05.